Rakovina štítné žlázy se ukrývá roky. Vypátrat ji může pomoct český přístroj

Nový přístroj, který dokáže lépe sledovat v těle pacienta radioaktivní léky, může do budoucna pomáhat lidem s rakovinou štítné žlázy. Informovaly o tom 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole, jejichž vědci na robotickém zařízení s gama kamerou pracují.

Rakovinou štítné žlázy každý rok na celém světě onemocní asi 300 tisíc lidí, v Česku kolem dvanácti set. Tento závažný zdravotní problém se týká zejména žen. Zásadní komplikací u těchto nádorů je jejich schopnost se vracet – k recidivám u nich může docházet i po řadě let.

Základním způsobem léčby je chirurgický zákrok, který rakovinu odstraní. Ale součástí léčby pacientů po operaci je terapie radioaktivním jódem. Cílem je odstranit nepatrné zbytky nádoru, které po chirurgickém zákroku mohou v krku zůstávat – a mnohdy zůstávají. Radioaktivní izotop jódu se ve štítné žláze přirozeně hromadí a místo se tak lokálně ozáří, což má zastavit rakovinné bujení.

Jenže současné způsoby v tom nejsou příliš dobré, problém je v přístrojích. Stávající metody totiž podle odborníků v současné době neumí lékařům dostatečně pomoci při rozhodování o nejvhodnější léčbě. „Fyzikálně nejsou dnes běžně používané přístroje schopné mít takové rozlišení pro jód 131,“ vysvětlila klinická radiologická fyzička Fakultní nemocnice v Motole Tereza Kráčmerová.

Rameno přístroje se snadno dostane k pacientovi
Zdroj: Advacam

Kratší a přesnější vyšetření

Lékaři podle ní na současných přístrojích sice vidí několik skvrn, ale nejsou schopni určit přesně jejich polohu. Vyšetření pacienta navíc trvá přibližně dvacet minut. Délku zákroku má zkrátit a přesnost vyšetření navýšit nový přístroj, který vznikl v Česku. Jmenuje se ThyroPIX a jeho hlavní výhodou je robotické rameno, díky němuž se dostane blíže ke snímanému místu a zobrazí ho speciálními kamerami. Speciální počítačový software pak naměřená data převede na 3D obraz.

„Z primárního zdroje záření vyletí foton, který zasáhne první vrstvu citlivého materiálu. Při této interakci předá foton část své energie a rozptýlí se do druhé vrstvy senzoru. Tam už dochází k jeho úplné absorpci,“ popsala princip směrové citlivosti detektoru Eliška Trojanová z firmy Advacam, která zařízení vyvinula. „Díky informacím o průchodu částic oběma vrstvami gama kamery jsme pak schopni vypočítat úhel, ze kterého radiace vychází. Tímto způsobem můžeme zjistit, jak je radioaktivní zdroj v těle pacienta distribuovaný,“ doplňuje Trojanová.

Kameru pak testovali lékaři v Centru pokročilého preklinického zobrazování 1. LF UK. Podle jeho přednosty Luďka Šefce bude novým přístrojem možné pacienta vyšetřit přímo na lůžku.

Aby se však novinka podpořená Technologickou agenturou ČR dostala reálně do nemocnic, kde by mohla pomáhat pacientům, je třeba ještě najít průmyslového partnera, který by měl zájem dodat ji na trh jako hotový produkt. Podle Trojanové by byla ideální firma, která už má zkušenost s vývojem zdravotnického prostředku a certifikačním procesem. V plánu je ještě další vylepšení softwaru, které umožní klinické zkoušky na pacientech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.