Rychle přibývá patentů na recyklaci fotovoltaiky

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Mezi evropskými experty na Green Deal často zaznívají obavy ze závislosti. Tedy situace, kdy se sice kontinent nebude spoléhat na fosilní paliva, ale získá stejně nebezpečnou závislost na vzácných zdrojích, jako jsou především ty nutné pro „zelenou transformaci“.

Aby se to nestalo, respektive aby spoléhání se na zejména čínské zdroje trvalo co nejkratší dobu, je nutné recyklovat. Masivně a prakticky všechny ne zcela banální materiály, a to navíc velmi energeticky účinně.

To přináší spoustu problémů a technologických výzev, precizní ovládnutí těchto technologií by ale Evropě přineslo bezprecedentní svobodu. Velmi důležité to bude zejména u těch nejrozšířenějších materiálů, jaké se nacházejí například ve stále rychleji přibývajících solárních panelech.

Zároveň je to nutné: díky současnému počtu zapojených fotovoltaických elektráren je v nich uloženo obrovské bohatství. Výzkum vědců z Yaleovy univerzity uvádí, že do roku 2050 by hodnota surovin využitelných ze solárních panelů mohla přesáhnout patnáct miliard dolarů.

Zpráva potvrzuje trend

Nová zpráva Mezinárodní energetické agentury popisuje, že právě tohle se daří. Ukazuje nárůst specializovaných aktivit v oblasti recyklace vyřazených fotovoltaických zařízení, přičemž přináší i kompletní přehled patentů, výrobců i společností, které se v současné době recyklaci fotovoltaiky věnují. Zpráva obsahuje podrobnosti o 177 komerčních společnostech, které v odvětví podnikají. Když tato zpráva vyšla naposledy, tedy roku 2017, bylo jich jen pětadvacet.

Některé materiály podle studie stále není snadné recyklovat, týká se to zejména krystalického křemíku (c-Si) a tenkovrstvého teluridu kadmia (CdTe), tam jsou účinnější procesy teprve ve vývoji a existuje jen několik závodů na celém světě, které už uvedly do provozu komerční řešení. Také množství takto recyklovaných zdrojů je zatím dost nízké, pohybuje se kolem tisíce, respektive padesáti tisíc tun ročně.

Podle zprávy jsou dnes nejrozšířenější mechanické metody separace, jež jsou ale spojené s nepříliš čistými výsledky. Současně přibývá investic do specializovaných technologií, které jsou založené na jiných principech – zejména na chemii a pyrolýze, tedy rozkladu teplem.

Ty by mohly zajistit, aby se materiály využívané dnes ve fotovoltaice mohly přímo do ní vracet; v současné době je to komplikované kvůli nižší kvalitě po recyklaci.

Patentů přibývá, vítězí Asie

Právě rozvoji nových technologií se tato zpráva věnuje zásadně. Za poslední rok podle ní přibylo 456 nových patentů, přičemž více než dvě třetiny se týkají způsobů, jak znovu využít křemík, vzácné kovy a polymery.

Zajímavé je také geografické rozložení patentů. První tři místa patří Asii: pomyslné zlato získala Čína, stříbro Jižní Korea a bronz Japonsko. Těsně pod stupni vítězů se umístily Spojené státy a Německo. Na tuto pětici připadá drtivá většina patentů v tomto oboru, zbytek států za nimi zaostává.

Strmě také stoupá počet vědeckých studií, jež se tomuto tématu věnuji, konstatuje zpráva. Většina z nich připadá na Asii a Evropu.

Recyklací k ekologii i zdraví

Většina námitek proti nemožnosti recyklovat panely slunečních elektráren byla lichá už v minulosti. Drtivá většina materiálů těchto zařízení se totiž dá znovu využít snadno. Přes devadesát procent hmotnosti panelů totiž tvoří sklo a hliník, z něhož se vyrábí rám. Sklo patří mezi ty nejlépe recyklovatelné materiály vůbec, recykluje se už celá staletí. Moderní, ale běžně využitelné technologie umožňují získat z panelu až 95 procent tohoto zdroje s téměř stoprocentní čistotou. A u hliníku se dá takhle „sklidit“ dokonce téměř sto procent.

Tento proces probíhá ve specializovaných zařízeních, kde je nutné nejprve pořádně oddělit všechny složky: tedy na jednotlivé hromady sklo, hliník a vzácné materiály, jež jsou hlavně v elektronice.

Panely mají oficiální životnost kolem pětadvaceti let, ale to neznamená, že pak jsou na odpis. Ztratí ale asi dvacet až třicet procent výkonu. Zatímco například ve Spojených státech končí asi dvě třetiny panelů na skládkách, v Evropě je to v podstatě přesně opačně. Roku 2015 totiž Evropská unie zavedla povinnost zajistit sedmdesát procent recyklace a osmdesát procent využití všech zbytkových materiálů.

Podle studie vědců z České zemědělské univerzity v Praze z roku 2023 je skutečná doba životnosti oproti uváděným 25 letům v reálu asi poloviční. Už přibližně po deseti letech totiž výrazně roste množství poruch, z nichž nejčastější jsou delaminace okrajů fotovoltaických panelů, vznik vodivých kanálů mezi uzemněnými rámy panelů a sběrnicemi článků, popraskané fólie na zadní straně a lámání panelů vlastní vahou.

I těch dvacet procent nerecyklovatelných zdrojů je ale stále hodně, a právě na ně se zaměřují nové patenty. Je to navíc důležité ještě z jiného důvodu, než je ochrana zdrojů – a tím je ochrana zdraví. Podle zprávy Národní laboratoře pro obnovitelnou energii (NREL) z roku 2021 by totiž lepší recyklace fotovoltaických panelů mohla také snížit riziko úniku toxických látek spojených se vzácnými materiály na skládky a do životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...