Široce používaný lék proti covidu by mohl být příčinou vzniku nových variant viru SARS-CoV-2. U řady virologů to vyvolává obavy, že by mohl pandemii prodloužit a dokonce oživit. Lék molnupiravir, vyráběný společností Merck & Co., je navržen tak, aby zabíjel virus vyvoláním mutací ve virovém genomu. Průzkum virových genomů uvedený v nové studii, která zatím ale neprošla recenzním řízením, naznačuje, že někteří lidé léčení tímto lékem vytvářejí nové viry, které nejenže zůstávají životaschopné, ale také se šíří.
„Je už zřejmé, že životaschopné zmutované viry mohou přežít léčbu molnupiravirem a konkurovat existujícím variantám,“ uvedl pro odborný časopis Scienece virolog William Haseltine, který se opakovaně vyjadřuje vůči tomuto přípravku kriticky. „Myslím, že si zaděláváme na katastrofu.“
Mluvčí společnosti Merck podle Science popírá, že by lék vedl ke vzniku široce rozšířených variant, a někteří výzkumníci význam mutací způsobených molnupiravirem bagatelizují. „V tuto chvíli je to mnoho povyku pro nic,“ říká například Raymond Schinazi, medicinální chemik z Emory University School of Medicine, a poznamenává, že vzhledem k tomu, že SARS-CoV-2 infikoval miliony lidí po celém světě, virus rychle mutuje zcela přirozeně.
Molnupiravir je ústně podávané antivirotikum schválené na konci roku 2021. Jde o první lék vytvořený speciálně proti covidu, který proti němu účinkoval. A pro Merck je to zlaté vejce, roku 2022 se ho prodalo za pět miliard dolarů.
Někteří vědci, včetně Haseltina, ale od počátku upozorňovali, že mechanismus přípravku může přinést i řadu problémů. Molnupiravir se totiž pokouší virus „umutovat k smrti“: Vyvolá v jeho genomu tolik mutací, že mu to zabrání se množit. Jednou z obav bylo, že by lék mohl zmutovat nejen koronavirus, ale i DNA lidí, kteří jej dostávají, ale tento vedlejší účinek se zatím neprojevil. Další obava byla, že zmutovaný virus přežije a bude se množit – a možná se ukáže, že je přenosnější nebo virulentnější než dříve. Než americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv lék povolil, označil to mluvčí společnosti Merck za „zajímavou hypotetickou obavu“.
Výzkumníci z celého světa začali skenovat sekvence genomu SARS-CoV-2 uložené v mezinárodní databázi GISAID a hledali druhy mutací, které by mohl molnupiravir způsobit. Je totiž pravděpodobnější, že spíše než vyvolání náhodných změn v genomu RNA viru způsobí lék určité změny nukleových kyselin: guanin se změní na adenin a cytosin na uracil.
Lovci virů na stopě
Jedním z těchto „lovců virů“ je Ryan Hisner, středoškolský učitel přírodních věd a matematiky v Monroe ve státě Indiana. V srpnu 2022 katalogizoval podezřelé varianty a rychle identifikoval desítky sekvencí, které vykazovaly shluky těchto charakteristických záměn. Hisner své obavy sdělil vědcům na Twitteru a nakonec se spojil s Thomasem Peacockem, virologem z Imperial College v Londýně.
Spolu s dalšími kolegy tato dvojice systematicky přezkoumala více než 13 milionů sekvencí SARS-CoV-2 v databázi GISAID a analyzovala ty, u nichž se vyskytovaly shluky více než 20 mutací. Ve studii zveřejněné 27. ledna, která zatím čeká na schválení, popsali, že velká podskupina vykazovala charakteristické záměny odpovídající tomu, co očekávali u změn spojených s molnupiravirem. Všechny pocházejí z roku 2022, tedy z doby po zahájení širokého používání molnupiraviru.
Vědci zjistili, že tyto charakteristické shluky byly až stokrát častější v zemích, kde se molnupiravir široce používá, včetně Spojených států, Austrálie a Spojeného království než v zemích, jako je Francie a Kanada, kde se nepoužívá. Sledování dat a míst výskytu sekvencí ukázalo, že některé z mutovaných kmenů se ve společnosti šíří. „Je zřejmé, že se zde něco děje,“ říká Peacock pro Science.
Jestli ale tyto změny povedou ke vzniku variant, které budou více patogenní nebo přenosnější, není podle vědců jasné. Podle Thea Sandersona, který pracuje jako genetik z Institutu Francise Cricka, pro něco takového chybí důkazy. Haseltine však varuje, že pokud se to zatím nestalo, neznamená to, že se to nestane. Riziko přirovnává k chovu lva v činžáku. „To, že vás včera nekousl, ještě neznamená, že vás nekousne dnes,“ dodává.
Mluvčí společnosti Merck tvrdí, že souvislost mezi mutacemi a lékem není prokázána. „Neexistuje žádný důkaz, že by jakýkoli antivirový přípravek přispěl ke vzniku cirkulujících variant,“ uvedl. Tento nový výsledek ale není osamocený; jde už o třetí náznak, že se něco děje.
Tři varovné signály
V jednom z předchozích výzkumů vědci v Austrálii našli důkazy, že léčba molnupiravirem může vést ke vzniku nových variant u pacientů s oslabenou imunitou. Protože imunitní systém těchto pacientů má problémy s odstraňováním viru, mohou virové varianty získat velké množství mutací, což může způsobit velké skoky v chování viru. A pokud nemocný ještě virus vylučuje, samozřejmě se tyto zmutované varianty mohou přenést na ostatní.
Druhá studie, která vyšla 28. ledna v časopise The Lancet, zase naznačuje, že přinejmenším u lidí, kteří už byli proti covidu očkovaní, má molnupiravir jenom omezený přínos. Studie sledovala 26 411 očkovaných účastníků klinické studie PANORAMIC ve Velké Británii, z nichž zhruba polovina dostala tento lék. Léčebná látka sice snížila závažnost příznaků a zlepšila dobu rekonvalescence pacientů, ale nesnížila pravděpodobnost hospitalizace nebo úmrtí u vysoce rizikových dospělých.
Nové britské a australské studie neprokazují, že molnupiravir způsobuje vznik nových nebezpečných variant SARS-CoV-2, dodává Ravindra Gupta, klinický mikrobiolog z univerzity v Cambridge. Omezený přínos léku však podle něj naznačuje, že se již nevyplatí riskovat. „Celkově tyto výsledky skutečně zpochybňují, jestli by se molnupiravir měl používat.“
