S podzimem přichází mlha, která by se dala krájet. Přináší smog, dopravní nehody i deprese

Když začíná podzim, pro řadu lidí přichází nejméně oblíbená část roku. Důvodem jsou podzimní plískanice, šedivá obloha, studený déšť nebo mrholení, silnější vítr, který snižuje už tak nízké podzimní teploty, a také časté mlhy.

Letos začal astronomický podzim 22. října v 21 hodin a 21 minut. Slunce vstoupilo do znamení Vah, nastala podzimní rovnodennost a Slunce nad zemským rovníkem rovnoměrně osvítilo obě polokoule. Den tak byl stejně dlouhý jako noc. Dny se ale během podzimu zkracují, a to až do 21. prosince, kdy podzim končí a přichází zima.

Letos velkou část října ovlivňovala počasí nad Evropou tlaková výše a nadprůměrně teplý začátek podzimu s častým slunečním svitem byl po chladnějším závěru léta velmi příjemnou změnou. Celkový dojem ale kazily ranní a dopolední mlhy, které snižovaly dohlednost a brzdily vzestup teplot.

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet

Mlha je vlastně oblak, který se vytvoří těsně nad zemským povrchem a významně sníží dohlednost pod jeden kilometr. Mlha vzniká kondenzací vodní páry. Když se vzduch ochlazuje, stoupá vlhkost a při dosažení maximálního nasycení se začínají tvořit drobné kapičky vody, při záporných teplotách pak ledové krystalky. Ochlazování vzduchu, které vede ke vzniku mlhy, může být vyvoláno různými faktory.

V našich zeměpisných šířkách se tvoří častěji takzvané radiační mlhy, které vznikají v důsledku ochlazování vzduchu těsně nad zemí. Během noci, kdy je na obloze minimum oblačnosti a navíc fouká jenom slabý vítr nebo se vyskytuje bezvětří, dochází k vyzařovaní tepla ze zemského povrchu.

Mlhy se začínají zpravidla tvořit v druhé půlce noci a výjimečně se tato mlha objeví i během léta, kdy se vytvoří jenom tenký mlhavý pás těsně nad zemí, který se po východu slunce rychle rozpustí. Na podzim ale může radiační mlha dosahovat až do výšky 200 metrů a udržet se až do odpoledne nebo dokonce po celý den, případně se proměnit v oblačnost typu stratus, která má základnu jenom několik stovek metrů nad zemí.

Mlha
Zdroj: ČT24/Pavel Beneš

Dalším druhem mlh jsou mlhy advekční, které vznikají, když se teplý a vlhký vzduch dostává nad prochlazený zemský povrch. Při ochlazování tohoto vzduchu dochází ke kondenzaci a když se vzduch ochladí na teplotu rosného budu, začíná se tvořit mlha. Při silnějším větru se ale mlha při zemi neudrží, zvedne se do výšky a vytvoří vrstvu, takzvanou nízkou inverzní oblačnost.

Advekční mlhy zasahují poměrně velké území, tvořit se můžou kdykoliv během noci i dne, kdy do střední Evropy proniká ve vyšších vrstvách atmosféry teplejší a vlhký vzduch z Atlantiku nebo ze Středomoří. Toto mlhavé počasí s ocelově šedou oblohou a nepříznivými rozptylovými podmínkami trvá zpravidla delší dobu a končí většinou až při změně meteorologické situace, kterou bývá například přechod výraznější studené fronty.

Mlha + znečištění = smog

Ve městech jsou mlhy často spojovány se smogem. Drobné kapičky vody promíchané s částečkami prachu a kouře z automobilových výfuků nebo lokálních topenišť dávají mlze specifický namodralý až šedavý nádech. Kondenzace vodních par v městském prostředí je navíc kvůli prachu a dalším škodlivinám ve vzduchu snazší. Nejpříznivější podmínky pro vznik mlh ve městech jsou brzy po ránu, kdy vrcholí ranní dopravní špička a je vyšší produkce kouře z lokálních topenišť.

Mlhy můžou vznikat i při přechodu front a dělíme je na dva typy, předfrontální a zafrontální. Předfrontální mlha se tvoří v pásmu 100 až 200 kilometrů před teplou frontou. Vzniká v souvislosti s deštěm, který se může objevit ještě před příchodem fronty. Kapky vody se odpařují, zvyšují relativní vlhkost vzduchu a při maximálním nasycení vzduchu může dojít ke vzniku mlhy. Zafrontální mlhy se vyskytují, jak už z názvu vyplývá, za frontou a jejich vznik je na stejném principu jako u mlh advekčních.

Na mlhy může být příjemný pohled hlavně z vyšších poloh našich hor, ale při návratu domů se vyplatí zvýšená opatrnost. Prudké snížení dohlednosti při jízdě autem není nic příjemného a tak, jak jsou samozřejmostí zimní pneumatiky, by měli řidiči při průjezdu hustou mlhou zpomalit a taky správně používat mlhová světla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 4 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 12 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
včera v 16:30

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.