Samci sarančat chrání samice jako živé slunečníky. Vědci toho chtějí využít

Američtí přírodovědci pozorovali na mexicko-americkém pomezí zvláštní jev: samci sarančat pustinných se vrhají na samice, které během denního vedra kladou vajíčka. Podle biologů tak vytvářejí umělý stín, který má samice při vyčerpávající aktivitě ochránit.

Sarančata jsou hmyz, který člověka zajímal prokazatelně už od starověku, především pro svou schopnost velmi rychle se rozmnožit a pak zlikvidovat vegetaci na rozsáhlém území. Drobný hmyz tak uměl ohrozit i vyspělé civilizace, zároveň ale jindy přinášel v podobě milionů tělíček nutričně bohatou potravu.

Jak ale dokáží sarančata v horkých podmínkách, které obývají, tak rychle namnožit své počty? Jak „pokryjí každý kousek země tak, že země ani nebude vidět“, jak píše Starý zákon? Jeden z těchto způsobů teď vědci popsali v odborném časopise Ecology.

Slunečník a strážce

Některé výzkumy už dříve naznačovaly, že samičky sice kladou vajíčka zpravidla večer, kdy je venku chladněji, byly někdy ale pozorovány při této činnosti i během horkého dne. Vědce zajímalo, jak mohou samičky dosáhnout takového výkonu v prostředí, kde by teoreticky měly mít problém i přežít.

Aby to zjistili, podnikli několik cest po Sahaře v době, kdy se tam sarančata rojí. Pozorovali, že samci během dne nasedali na samice, jako by se chtěli pářit, zatímco ony kladly vajíčka. Podobné chování vědci pozorovali u samců v noci, kdy tak činili z jiného důvodu: tím, že „obsadili“ samičku, ji chránili před vyrušením, když zrovna kladla vejce.

Samci fungují jako slunečníky pro samice
Zdroj: Ecology

Vědci se v další fázi výzkumu rozhodli podívat na ty nejteplejší dny. Studovali sarančata v době, kdy teplota na poušti dosahovala až 48 stupňů Celsia. Když tam panovalo takové horko, tak bylo přibližně devadesát procent samic „osedláno“ samci. Všimli si také, že páry se pohybovaly v tandemu, když se slunce pohybovalo po obloze, a zůstávaly rovnoběžně s jeho paprsky. Použití termokamer ukázalo, že těla samic zakrytých samci byla znatelně chladnější než těla těch několika málo kusů, které zůstaly bez „pánského doprovodu“.

V poslední části experimentu vědci simulovali tuto aktivitu tím, že na samice připevnili atrapy samečků. Po změření teploty se ukázalo, že opravdu fungují jako jakýsi tepelný štít.

Tato studie by mohla působit jako samoúčelná věda pro vědu. Opak je ale pravdou. Cílem výzkumu totiž bylo hledat nové cesty, jimiž by se daly kontrolovat populace sarančat. Podle autorů by opravdu šlo tyto poznatky využít, například při vývoji nových strategií účinnějšího využití pesticidů.

To by mohlo umožnit snadnější ochranu v chudých afrických zemích a možná i pomoci Evropě, až se oteplí natolik, že i na tento kontinent začne tento hmyz pronikat snadněji a intenzivněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...