Saúdové by chtěli vystavět supermoderní město v poušti. Vysoké jako mrakodrap, ale táhnoucí se v délce 170 kilometrů

Saúdská Arábie by chtěla vybudovat supermoderní město, jehož jádro mají tvořit dvě obří stavby dlouhé asi 170 kilometrů. Projekt pojmenovaný The Line (Linie) má tvořit základ města NEOM, které je součástí snahy korunního prince Muhammada bin Salmána o diverzifikaci ekonomiky státu Perského zálivu závislého na ropě. Projekt se ovšem průběžně mění, a není proto jasné, jestli a v jaké podobě nakonec vznikne.

Projekt NEOM byl poprvé představen roku 2017 a od té doby o něm saúdskoarabská média informují pravidelně, zejména v souvislosti s technologiemi, které by měly být součástí futuristické metropole. V pondělí korunní princ, který je duchovním otcem plánu, načrtl ještě ambicióznější vizi: popsal utopii bez aut, která by se stala „tím nejpříjemnějším městem k životu“.

Plány na NEOM a jeho vzhled, smysl a účel se ale v průběhu času mění, není tedy vůbec jisté, jestli projekt The Line vůbec vznikne. Pokud ano, mají to být vlastně dvě na sebe navazující linie mrakodrapů – tedy stovky metrů vysoké domy, které budou mít délku 170 kilometrů.

Původně se o NEOMu hovořilo jako „arabském Silicon Valley“, tedy centru biotechnologického a digitálního výzkumu, jež by se mělo stát konkurentem obdobných míst v Americe a Číně. Město se mělo rozkládat na ploše přes 26 tisíc kilometrů čtverečních. Tyto představy už ale vzaly za své, nyní má mít rozlohu 34 kilometrů čtverečních a má se stát revolucí v představách o tom, jak může vypadat život ve městech.

Podle Muhammada bin Salmána zažívá moderní svět „krizi bydlení a životního prostředí“. A NEOM má být řešením. „Koncept se od svého počátečního pojetí natolik proměnil, že je někdy těžké určit jeho směr: zmenšování, zvětšování nebo agresivní obrat do strany,“ komentoval pro agenturu AFP novou představu Robert Mogielnicki z Arabského institutu států Perského zálivu ve Washingtonu.

Město pro devět milionů

Původní plány také počítaly s tím, že obyvatelé nové metropole budou mít spoustu prostoru pro život. Mělo v něm žít asi milion lidí. Nová koncepce už ale uvažuje o mnohem koncentrovanější podobě, kdy na výrazně menším prostoru bude žít devět milionů obyvatel. Podle prince by zde do roku 2030 reálně mělo žít 1,2 milionu lidí, plně by se prý mělo město zalidnit do roku 2045.

Muhammad bin Salmán by si přál, aby se jeho země, která patří v současnosti k největším světovým vývozcům ropy, stala i ekonomickou velmocí. K tomu ale musí mít více obyvatel, právě nebývalý populační boom by k tomu měl přispět. Zatímco v současné době v Saúdské Arábii žije asi 34 milionů lidí, už za osm let by to mělo být nejméně 50 milionů lidí, přičemž polovina mají být Saudové a polovina cizinci. Do roku 2040 je cílem dokonce 100 milionů lidí.

„Tohle je hlavní účel budování NEOMu – zvýšit kapacitu Saúdské Arábie, získat více lidí. Proč bychom při tom měli kopírovat normální města?“ dodal.

Vize hypertechnologické oázy

Areál by měl být ze sta procent poháněný obnovitelnou energií, zejména ze solárních zdrojů. Na propagačním videu zveřejněném v pondělí slibují autoři projektu také „celoroční mírné mikroklima s přirozenou ventilací“.

Jak toho ale chtějí dosáhnout ve stále teplejším klimatu, nepopsali. Řada ekologických slibů, jež už Saúdové v minulosti zveřejnili, jsou pokládány za nesplnitelné – týká se to například závazku dosáhnout do roku 2060 nulových emisí oxidu uhličitého. 

U NEOMu jsou ale experti optimističtější. „Má dobré předpoklady pro využití solární a větrné energie a plánuje se také, že město bude využívat největší ekologickou vodíkovou elektrárnu na světě,“ uvedl Torbjorn Soltvedt ze společnosti Verisk Maplecroft, která se zabývá analýzou rizik. „Proveditelnost projektu NEOM jako celku je ale vzhledem k jeho bezprecedentnímu rozsahu a nákladům stále nejasná,“ dodal.

Budování

Projekt The Line, který by měl být široký pouhých 200 metrů, má být odpovědí Saúdské Arábie na nekontrolované, a tedy nehospodárné rozrůstání měst. Projektanti hovoří o „urbanismu nulové gravitace“ – je založený na vrstvení domů, škol nebo parků v jednom velmi koncentrovaném místě.

Obyvatelé mají mít „všechny každodenní potřeby“ dostupné během pěti minut chůze a zároveň mají mít přístup k nejrůznějším dalším výhodám, jako jsou venkovní lyžařská zařízení a vysokorychlostní železnice, uvádí se v prohlášení.

V základu NEOMu už funguje letiště a úřady v květnu oznámily, že začne přijímat pravidelné lety z Dubaje. Podle agentury AFP ale stále není jasné, jestli už byla zahájena samotná hlavní výstavba megaměsta. V úterý Saúdové uvedli, že do konce desetiletí NEOM vytvoří 380 tisíc pracovních míst. „První fáze projektu, která potrvá do roku 2030, bude stát 1,2 bilionu saúdských rijálů (zhruba 319 miliard dolarů),“ sdělil korunní princ.

Finance pocházejí jednak z vládních dotací, ale peníze dává i soukromý sektor a v roce 2024 by měly vyjít akcie, jež by se měly na financování využívat také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 3 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 7 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 8 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 9 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.