Detailní archeologický průzkum artefaktů spojených s kulturou kočovnického národa Skytů prokázal, že příběhy o jejich krutosti nebyly jen vymyšlené pomluvy.
Skytové budili ve starověku strach. Tento kočovný národ, který se vyskytoval na území dnešní Ukrajiny, totiž proslul svou krutostí – podle řeckého historika Hérodota tito jízdní lukostřelci skalpovali své nepřátele, odřezávali jim hlavy a z jejich lebek vyráběli číše. A údajně je stahovali z kůží, které pak měli využívat pro oděvy. Tyto zprávy ale pocházejí jen od nepřátel Skytů, takže nejsou považované za úplně spolehlivé, a to přesto, že jejich autorem byl samotný „otec dějepisu“. Jenže nový archeologický objev potvrzuje, že Hérodotos měl pravdu.
Výsledky mezinárodního výzkumu prokázaly, že Skytové opravdu vyráběli předměty z lidské kůže, pravděpodobně jako trofeje. Zkoumali různé vzorky kůží, které pocházejí ze čtrnácti míst spojených se Skyty na jihu Ukrajiny. Dokázali je analyzovat díky metodě, která umí rozpoznat druh proteinu v organické hmotě, a to když je stará víc než dva tisíce let, jako je tomu v tomto případu. Archeologové získali 45 vzorků kožených předmětů a dva kožešinové.
Ukázalo se, že kožešiny pocházejí z lišek, veverek a koček. Co se týká kůže, tak se asi čtvrtinu vzorků nepodařilo rozpoznat, hlavně pro poškození materiálu. Z toho, co vědci poznali, dominovaly materiálům kozí kůže, hned po nich se umístily ovčí. Dva vzorky byly z koní a poslední dva z lidí. Právě ty poslední dva byly logicky nejzajímavější. Podle archeologů byly určené k pokrytí horní části toulce, což přesně odpovídá tomu, co psal o Skytech Hérodotos. Ten totiž explicitně zmínil, že „mnozí také stahují kůži, nehty a všechno z pravých rukou svých mrtvých nepřátel a dělají si z ní pokrývky na své toulce“.
Zbytky toulců byly z kůží nejrůznějších druhů zvířat, zjevně si každý válečník vybíral podle toho, co měl zrovna k dispozici, přičemž kusy lidské kůže se musely využívat hlavně z nějakých rituálních nebo symbolických důvodů. Jakých, to není možné zjistit, protože Skytové po sobě nezanechali žádné písemné prameny.
Kultura válečníků
Skytové měli ve starověku důležitou roli. Antičtí dějepisci z nich sice dělali hlavně brutální nájezdníky, ale podle moderní historiografie měli mnohem více úloh. Hlavně zprostředkovávali kontakt mezi tehdejší kulturní Evropou a euro-asijskou stepí, která byla domovem mnoha rozmanitých kultur schopných dodávat jihu starého kontinentu nové technologie a podněty.
Archeologové také prokázali, že Skytové měli výrazně složitější společnost, než jak ji viděli starověcí pozorovatelé. Jednak byla složená z více etnických skupin, ale hlavně nebyla až tolik kočovná. Nedávný výzkum před dvěma roky popsal na základě analýzy zubů, že na území dnešní Ukrajiny žila většina Skytů usedlým způsobem.
Nové výzkumy stále mění současný obraz Skytů. Byli mnohem víc než jen obávaní kočovní válečníci. V roce 2021 jiný tým zkoumal izotopy v zubní sklovině, aby pochopil stravu a rozsah života tehdejších lidí. Tito vědci dospěli k závěru, že pouze malá část těch, kteří žili v době Skytů, vedla silně kočovný způsob života.
