Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
„Tento objev má řadu významů přesahujících hranice dnešního Slovenska. Jedná se o první nález v oblasti Ponitří, který vyplňuje důležitou mezeru v mozaice poznatků o římských aktivitách na území severně od Dunaje v poslední třetině druhého století. Unikátní je i samotná situace nálezu,“ prohlásil Matej Ruttkay, ředitel SAV v Nitře. „Jednoznačně zkoumáme místo, které zaniklo bezprostředně po vojenském konfliktu mezi Římany a Germány. Svědčí o tom četné nálezy. Naskytla se nám jedinečná příležitost prozkoumat prakticky celý římský pochodový tábor, což je v evropském kontextu mimořádně vzácné, doplnil.
Naleziště u Šuran překvapilo archeology množstvím koster, které tam odhalili. Celé skelety i jejich části byly uložené v příkopech, budovách či narychlo vykopaných mělkých hrobech. „Naše předběžné poznatky naznačují, že ve většině případů se jedná právě o římské vojáky. U ostatků byly nalezeny také četné součásti římské vojenské výstroje a výzbroje – například kopí, hroty šípů, části přileb, segmentové i šupinové brnění, legionářské spony, mince či typické vojenské sandály caligae, z nichž se dochovaly železné hřebíky z podrážek. Objeveny byly také předměty každodenní potřeby, například sekera, kráječ nebo hrací kostka,“ vyjmenoval vedoucí člen výzkumného týmu Marek Vojteček.
„Nyní před námi stojí řada otázek. Kdo byli ti pohřbení lidé? Jaká byla příčina jejich smrti? Proč se těla často vhazovala do hlubokých objektů v podobě zásobních jam nebo studní? Jakou roli sehrály nemoci a jakou zranění z bojů? Proč jsme našli množství předmětů, které byly na danou dobu vzácné? Proč se v té době nestaly předmětem loupeží? Odpovědi by mohly přinést laboratorní analýzy a další genetický a antropologický výzkum,“ nastínil Michal Cheben, další člen výzkumného týmu.
Výzkum bude trvat roky
Většina artefaktů objevených na území připravovaného strategického průmyslového parku je už zakonzervována ve specializovaných laboratořích Archeologického ústavu Slovenské akademie věd. Mimořádně citlivé nálezy budou po splnění zákonných podmínek dále zkoumány také v rámci špičkových zahraničních pracovišť.
„Prozatím je výběr jedinečných předmětů uložen v klimatizovaných depozitářích ústavu. Mnohé z nich byly před uložením rentgenovány, takže jsme poměrně dobře viděli, co se v hliněných blocích nachází. Je doslova zázrak vidět původní obuv římského vojáka, a dokonce mít možnost určit její velikost,“ konstatuje Cheben.
Komplexní laboratorní vyhodnocení a odborné analýzy u takto rozsáhlé lokality představují úkol pro domácí i zahraniční odborníky na několik následujících let.
„Archeologie je interdisciplinární věda. Je proto samozřejmé, že celá řada úkonů bude prováděna v zahraničí. Typickým příkladem je radiokarbonová analýza, kterou pro nás provádějí laboratoře v polské Poznani. Mikromorfologickou analýzu půdních sedimentů provedou kolegové z Česka, archeogenetickou zase laboratoř na Vídeňské univerzitě a izotopové analýzy laboratoře v Německu, Polsku a pravděpodobně i v Jihoafrické republice. Určitě přibydou i další pracoviště. Jedná se o dlouhodobý proces, takže řada výsledků bude známa až v příštích letech,“ potvrzuje ředitel Archeologického ústavu SAV Ruttkay.
