Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.

Začátkem května 1953 u nás panovalo poměrně slunečné a teplé počasí, maxima 3. května vyšplhala i k letním 25 stupňům. Situace nad Evropou se ale kolem 5. května začala měnit – nad severovýchod kontinentu pronikl studený arktický vzduch původem ze severní Sibiře.

V následujících dnech se mezi tlakovou výší nad Norským mořem a tlakovou níží nad severovýchodem Evropy uvolnila cesta tomuto studenému vzduchu, který se vydal k jihu. Na českém území se výrazněji projevil 8. května, kdy na Lysé hoře panoval už víceméně celodenní mráz.

Ještě o něco chladněji ale bylo následující den. Ráno 9. května na většině území mrzlo, v Pohořelicích na jižní Moravě klesla teplota téměř na minus čtyři stupně, v Přerově k minus třem. Je zřejmé, že tak nízké teploty po předchozích už relativně teplých týdnech vedly k masivním škodám na úrodě. Jabloně a třešně byly tehdy v květu, ozimy rozvinuté a rašila už taky vinná réva. 

Kalamita

To ale nebylo všechno – následující den se nad Česko nasunula tlaková níže, vyjádřená dobře především ve vyšších hladinách atmosféry, která se postarala o sněhovou kalamitu. Vzhledem k nízkým teplotám ve výšce padal i v nížinách sníh, šlo přitom o opravdu vydatné srážky. Jejich denní úhrny dosahovaly často pěti až patnácti milimetrů, ve východních oblastech Česka to bylo lokálně i přes dvacet a na horách až 35 milimetrů.

Sněžilo prakticky na celém území, i když v nížinách – zejména v Čechách – jen přechodně a sněhová pokrývka se tam nevytvořila. Zato na Moravě a ve Slezsku měli bílo téměř všude s výjimkou Znojemska. Většinou napadlo od jednoho do deseti centimetrů sněhu, od středních poloh to na severovýchodě bylo často deset až třicet centimetrů, v Jeseníkách až kolem 35 centimetrů a v Beskydech a jejich podhůří kolem čtyřiceti centimetrů (včetně Frenštátu pod Radhoštěm).

Mimo Moravu a Slezsko stojí za zmínku zejména dvacet centimetrů, které naměřili v Březnici na Příbramsku. Sněžilo ještě i během 11. května, ale už ne tak vydatně. Celková výška sněhu na Lysé hoře 12. května dosáhla osmdesáti centimetrů, přičemž souvislá sněhová pokrývka tam tehdy ležela deset dnů, od 7. do 16. května. Těžký a mokrý sníh lámal větve stromů, někde dokonce celé kmeny, což vedlo k přerušení dodávek elektřiny. A sníh samozřejmě značně zkomplikoval dopravu v zasažených oblastech.

Teplotně šlo o mimořádně studené období i z pohledu nejvyšších denních teplot – například v pražském Klementinu naměřili 9. května pouhých 7,1 stupně – což je nejnižší hodnota pro tento den od začátku měření. A v moravském Přerově o den později vyšplhala teplota maximálně na hodnotu kolem dvou stupňů Celsia.

Studené počasí přetrvalo do 13. května, pak se začalo oteplovat, od poloviny měsíce teploty šplhaly nad letních 25 stupňů, výjimečně i k tropické třicítce. Nicméně zvrat teplot už nedokázal zachránit škody, které předchozí studená epizoda se sněhem a mrazy napáchala.

Evropa pod sněhem

Studený vzduch a sněhová kalamita v květnu 1953 samozřejmě nezasáhly jen české území, ale velkou část střední Evropy. Jedním z nejvíce zasažených států bylo Polsko, které leželo v trase zmiňovaného arktického vzduchu a kde též sněžilo i v nížinách a mrazy poškodily úrodu.

Na Slovensku napadlo v Rajecké dolině v Žilinském kraji úctyhodných 40 až 45 centimetrů nového sněhu, což bylo mimochodem více než během předchozí zimní sezony 1952/53 – tedy vrchol zimy z pohledu sněhu nastal až v květnu. V okolí Žiliny a Bytče naměřili dvacet až 35 centimetrů sněhu, podobné to bylo taky na Oravě. Sněžilo i v Bratislavě, i když tam se sníh neudržel.

Značné škody mrazivé počasí napáchalo nejen na ovocných stromech, ale i ořešácích či vinné révě. A podobné dopady na úrodě byly zaznamenány rovněž v Maďarsku a Rakousku, kde v Alpách také vydatně nasněžilo (na Arlbergském průsmyku napadlo 48 centimetrů).

Kalamitní sněžení v květnu 1953 bylo vskutku výjimečné, od té doby se už podobně vydatné sněhové srážky v nižších polohách u nás v pátém měsíci nevyskytly. Na druhou stranu, pozdní jarní mrazy zažíváme v posledních dekádách opakovaně. Jejich ničivost je zesílena zejména tehdy, pokud dorazí po předchozím nadprůměrně teplém období.

Taková situace se vyskytla například před dvěma lety, kdy škody jen v Česku na mrazem zničené úrodě vinné révy a ovoci dosáhly několika miliard korun. Ani letos jsme jarních mrazů nebyli ušetřeni a podobné zkušenosti mají i naši východní sousedé, ale z posledního týdne rovněž obyvatelé především východního Balkánu nebo severního Turecka.

Zvyšující se dopady jarních mrazů velice dobře zapadají od už dříve předpovídaných scénářů projevů změny klimatu – oteplování klimatu totiž místo nižšího rizika výskytu jarních mrazů naopak často významně urychluje vývoj vegetace, takže případný pozdější vpád studeného vzduchu může být ještě nebezpečnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 11 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...