Stereotypy sráží matematický um dívek už v první třídě

Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.

V bohatých zemích dnes ženy na univerzitách převažují nad muži. Existuje ale jedna výjimka: netýká se to matematiky. V tomto oboru navíc po celém světě dosahují dospívající chlapci lepších výsledků v matematických testech než dívky. A dospělí muži se také častěji věnují zaměstnáním, která nějak s matematikou souvisejí. Přitom neexistuje žádný důkaz, že by „od přírody“ měly ženy menší talent na počítání. Jak je to možné?

Teď se na tuto důležitou společenskou otázku podívali velmi detailně francouzští vědci. Zjistili, že na začátku života mají chlapci i dívky velmi podobné vlohy pro matematiku i výsledky v ní. Ale už v první třídě základní školy se začínají objevovat první rozdíly – a stačí k tomu pouhé čtyři měsíce. Po celém školním roce už byly znatelné.

Zásadní je podle autorů studie, která vyšla v polovině června v odborném časopise Nature, zjistit, co je vlastně příčinou toho, proč se dívky tak moc od chlapů začínají odchylovat, přičemž je pravděpodobné, že existuje souvislost se vzdělávacími systémy.

Jedním z hlavních důvodů podle nich je, že dívky mají z matematiky větší obavy než chlapci, což by mohlo snížit jejich výkonnost v časově omezených testech. Dalším důvodem je stereotyp, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, což může zhoršovat jejich výkony a podkopávat jejich sebedůvěru. „Učitelé by mohli tyto stereotypy přenášet dál tím, že úspěch dívek přisuzují spíše jejich píli, ale úspěch chlapců považují za důsledek jejich talentu,“ doporučují autoři.

Pryč s předsudky

Pokud je příčina opravdu ve školách, tak by se problém dal zmenšit, nebo dokonce zcela úplně eliminovat. Autoři studie rovnou zveřejnili několik návrhů, jak na to.

Jedním z nich je aktivnější podpora dívek, aby se zbavily nezdůvodněného, ale opakovaného a zažitého předsudku „holky se na matiku nehodí“. Učitelé by měli více dbát na aktivní účast dívek v hodinách matematiky a podporovat lásku k oboru i mimo školu.

„Když vidíme tyto výsledky, tak z etického hlediska prostě nemůžeme nic nedělat,“ konstatovala autorka studie, neurovědkyně Pauline Martinotová z francouzské Komise pro alternativní energie a atomovou energii v Paříži.

„Je to smutné, argumenty ve studii jsou velmi pádné. Pokud je pravda, že jsou na tom obě pohlaví při vstupu do školy stejně dobře, měli bychom je tak udržet,“ uvedla pro Českou televizi matematička Tereza Martínková Bártlová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Ve škole klademe důraz nejen na správný výsledek, ale i na rychlost výpočtu. A v tom jsou chlapci opravdu odvážnější a výsledky mají rychle. Holčičky mají oproti tomu více strach z neúspěchu, takže jsou pomalejší,“ přináší další argument Martínková Bártlová.

Vše, co studie zjistila, potvrzuje matematička i z vlastní zkušenosti. „Taky jsem byla spíš ta úzkostlivá holčička, která kvůli tomu moc neuspívala v různých soutěžích. Potřebovala jsem prostě čas,“ zdůrazňuje.

Nahrávám video

Stereotypy i doma

Část „viny“ by mohla spočívat také v rodičích, naznačují autoři. Ti by totiž také mohli předpokládat, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, a chovat se ke svým dětem kvůli tomuto předsudku odlišně.

Souběh těchto okolností by pak mohl být příčinou toho, proč se hodnocení chlapců a dívek začíná lišit právě v době nástupu na základní školu.

„Změnit postoje a zakořeněné chování není nikdy snadné. Je ale nezbytné, aby společnost a vzdělávací systémy situaci ještě více nekomplikovaly. Školy a širší společnost by měly v souladu s nejnovějšími poznatky nabídnout všem dětem co nejlepší šanci uspět,“ dodávají autoři práce v komentáři, kterým studii doprovodili.

„Zásadní roli hraje učitel. Musí vědomě bojovat proti stereotypům a dívkám opakovat, že v matematice mohou být stejně dobré jako chlapci,“ přidává ještě jeden tip česká matematička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 3 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 4 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 5 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 23 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.