Tajfuny koktejlizují oceány, popsala studie

Tajfuny se stávají se změnou klimatu silnějšími. To umocní jejich dopad na oceánské systémy, protože podle nové studie mohou silně promíchávat jinak oddělené vrstvy mořské vody. A tím způsobují závažné změny jak v chemii, tak i v podmínkách pro mořský život.

New Ocean Researcher 1 je perla tchajwanské vědy. Tato 66 metrů dlouhá jachta je plná špičkových přístrojů a také zvídavých vědců, kteří pomocí nich zkoumají vody, vzduch i zemi kolem tohoto ostrova. V červenci roku 2018 se ale dostal do nezáviděníhodné situace. Jeho plavbu narušil tajfun Maria, masivní tropický cyklon, který způsobil v Jihočínském moři škody za víc než půl miliardy dolarů. A také narušil plánovaný výzkum.

Tchajwanští experti ale této jedinečné příležitosti využili a rozhodli se prozkoumat něco, co až do té doby nikdo neudělal, a to dopady tajfunu na změny ve společenstvech bakterií a chemickém složení vody. Nasadili všechny síly, trošku zariskovali a odebrali vzorky těsně před příchodem bouře, která přinesla vítr o rychlosti až 195 kilometrů za hodinu, a také těsně po jejím odchodu. Výsledky zveřejnili až nyní v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Oceans.

Ukázalo se, že tajfun zafungoval jako gargantuovský mixér, který promíchal vrstvy oceánské vody. Na tomto místě je zásadní zdůraznit, že oceánské vody leží v poměrně dobře definovaných vrstvách, jež se příliš nemísí – a organismy v nich se tak jen výjimečně dostávají do jiných vrstev. A do tohoto řádu a klidu vtrhl tajfun. Ten podle vědců jednak přerozdělil živiny a organismy, jednak změnil teplotu i slanost mořské vody.

Ukládání oxidu uhličitého i vynášení bakterií z hlubin

Tato „koktejlizace“ může teoreticky změnit složení a aktivitu společenstev bakterií i planktonu v moři a zvýšit tak jejich množství. A v důsledku toho se mohou projevit i značné dopady na potravní síť v oceánu a také to může ovlivnit jeho schopnost ukládat uhlík.

Přesně to výzkum potvrdil. Dřívější pokusy o analýzu stejného fenoménu se týkaly jen pobřežních oblastí, navíc se vědci dostali na místo týdny až měsíce po tajfunu, tady ale zkoumali všechno s odstupem pouhých hodin a dní. Zaznamenali silné promíchání vrstev mořské vody a u hladiny našli spoustu bakterií z hlubin, které by tam jinak neměly co dělat.

Výsledky mají podle autorů rovnou několik rovin. Jednak naznačují pozitivní dopady, kdy se mořská voda obohacuje živinami a míchání různých vrstev může dát šanci organismům k objevu jiných ekologických nik, které by se jinak ani nepokusily osídlit. Důležité je také potenciální lepší ukládání uhlíku, který se může snadněji dostat do hloubky, odkud už jen tak neunikne.

Současně to ale otevírá i potenciální problémy, kdy se bakterie a další potenciálně nebezpečné mikroorganismy z normálně nedostupných míst mohou dostat k hladině, a tedy i k hospodářsky významným rybám a nebo i k člověku.

Výzkum je důležitý ještě z jednoho důvodu. Kvůli klimatickým změnám jsou tajfuny stále častější a intenzivnější. Proto je podstatné pochopit, jak se jejich vliv projeví na ekosystémy důležité pro člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 10 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 13 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 13 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 14 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 15 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.