Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.

„Mělo to být jen pár hodin tvrdé práce na zahradě, které jsem chtěl strávit odstraňováním trávy, kamenů a štěrku kvůli nové terase, ale nakonec z toho bylo největší překvapení mého života,“ uvedl pro muzeum Nordjyskemuseer nálezce stříbrného pokladu, který si přeje zůstat v anonymitě.

„Po půlhodině kopání narazila moje ruka na něco, co vydávalo podivný zvuk. Nejprve jsem si myslel, že jde o staré železo nebo drát a nějaké střepy z květináčů, ale když jsem začal kopat rukama, najednou jsem ze země vytahoval jeden kovový předmět za druhým. Po chvilce mi došlo, že to jsou šperky, mince a stříbrné ingoty.“

Ukázalo se, že přibližně 320 předmětů o celkové hmotnosti 6,4 kilogramu leželo stále v původní hliněné nádobě, zatímco zbytek muž našel v zemi kolem. „Tento nález má velký význam pro naše pochopení doby vikingů v Dánsku. Nejen kvůli jeho rozsahu, ale také proto, že poklad tak jasně ukazuje, jak stříbro sloužilo jako bohatství a platební prostředek. Je to, jako by se našel trezor z doby vikingů,“ komentoval nález archeolog Torben Sarauw.

Poklad v sobě skrývá také záhadnou stopu: na jednom ze stříbrných prutů jsou vyryté runy. Nápis lze možná přečíst jako „hutu“, což je slovo, které nemá žádný význam – zřejmě to tedy mohlo být jméno, přezdívka, značka majitele nebo jiná forma důležitého označení.

Poklad „na hmotnost“

Nový poklad z Rebildu je podle Torbena Sarauwa výjimečně zajímavý, protože v něm převažují ingoty, šperky a stříbrné úlomky, zatímco mince tvoří jen velmi malou část celkové hmotnosti. Poskytuje tak vzácný vhled do toho, jak se v Dánsku v době vikingů bohatství uchovávalo, organizovalo a také ukrývalo.

„Když analyzujeme hmotnost stříbrných předmětů, poklad nám odhaluje informace o ekonomických zvyklostech v době vikingů. Poklad totiž nesestává pouze z krásných předmětů. Většina z nich je podle hmotnosti součástí strukturovaného systému hodnot,“ říká vědec.

  • Psát ve slově viking malé, nebo velké písmeno? Je to složitější, než se zdá. Pravidla připouštějí obě verze, Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český se přiklání k té s malým písmenem. Vikingové totiž zřejmě nikdy nebylo etnografické (kmenové) pojmenování, nýbrž jen obecné pojmenování jistého typu germánských bojovníků.

Stříbrné slitky, šperky a svatební stříbro se používaly jako platidlo a prostředek úschovy hodnoty, ale rozhodující byla hmotnost stříbra. Proto se často rozřezávalo na menší kousky, rozdělovalo se nebo se přetavovalo. Většina předmětů i prutů v nálezu má podobnou hmotnost, což podle archeologů naznačuje, že právě hmotnost hrála zásadní roli – ne něco jako „umělecká hodnota“ předmětů.

Poklady z celého světa

Poklad je zajímavý také svou multikulturností – obsahuje totiž nejen anglosaské mince, ale také arabské. Podle Sarauwa jde o další důkaz, že Dánsko bylo ve vikinské době propojené nejen s velkou částí Evropy, ale i s oblastmi daleko na východě.

„Právě to je na tomto nálezu fascinující. Stříbro bylo ukryto v Rebildu, ale směřuje k mnohem širšímu světu. Mince odhalují, že existovaly vazby na islámský svět na východě a na Anglii na západě, a také svědčí o době vikingů, kdy se lidé, zboží a cennosti pohybovali přes obrovské vzdálenosti,“ říká. Mince jsou navíc klíčové pro datování nálezu. Obsahuje totiž dvě anglosaské stříbrné penny ražené za vlády krále Eduarda Staršího, který vládl v letech 899–924. Poskytují tím důležitý datovací bod, protože poklad mohl být uložen nejdříve poté, co se tyto mince dostaly do oběhu.

Arabské stříbrné mince, takzvané dirhamy, nesou různé nápisy, které se dají často přiřadit ke konkrétním mincovnám a rokům. Vyskytují se zejména ve stříbrných pokladech z 9. století. Často jsou rozřezány na menší kousky, což je případ i tohoto pokladu. Dirhamy sloužily jako platidlo a jejich hodnota byla do značné míry vázána na hmotnost a ryzost stříbra.

Okres pokladů

Rebild je místo, kde se nacházejí vikinské poklady častěji. Nedaleko odsud se například roku 1971 našel další velký stříbrný Rebildský poklad, který také pochází z 10. století. I on se skládal ze stříbrných ingotů, rozseknutých šperků a menších stříbrných kousků, obsahoval ale „jen“ čtyři kilogramy stříbra, které bylo při uložení zabaleno do kůže.

V této souvislosti je podle dánských archeologů důležitý i Roldský poklad, který vědci našli teprve před dvěma měsíci. Skládá se ze šesti neporušených zlatých náramků z doby vikingů o celkové hmotnosti 762,5 gramu. Zatímco stříbrné poklady z Rebildu obsahují především stříbro jako platební kov podle hmotnosti, poklad z Roldu se svým masivním zlatem poukazuje na elitu, postavení a moc.

Část zlatého pokladu z Roldu
Zdroj: Nordjyskemuseer

„Máme tu oblast, která nám znovu a znovu přináší spektakulární nálezy z doby vikingů. Nový stříbrný poklad dokazuje, že Rebild nebyl okrajovou oblastí, ale součástí rozsáhlých hospodářských a kulturních vazeb, které spojovaly Skandinávii s oblastmi kolem Baltského moře a islámským světem na východě, stejně jako s oblastí Severního moře, Anglií a západní Evropou na západě,“ zakončuje Sarauw.

Místo nálezu nového pokladu se podle něj nachází v moderně zastavěné oblasti, a proto není možné na místě provést rozsáhlejší archeologický průzkum. Poklad mohl být uložen v blízkosti vikinské osady, u některé z tehdejších dopravních tepen nebo na odlehlejším a skrytém místě, avšak bez rozsáhlejších výzkumů zůstává přesný kontext otevřený.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 11 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 13 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 13 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 15 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 15 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.