Trojitá epidemie nepřijde, uklidňuje výzkum. Viry covidu, chřipky i RSV se vzájemně blokují

Řada vědců i lékařů se bojí nastávající zimy, která by podle nich mohla spustit současně vlnu covidu, chřipky a respiračního syncytiálního viru (RSV). Covid hrozí kvůli rozvolnění opatření, druhé dvě nemoci se zase mají vrátit proto, že u mnoha lidí ubylo za dva roky, kdy se s nimi nesetkávali, protilátek a jejich imunita na viry pozapomněla.

Podle vědeckého časopisu Science přibývá důkazů, že lékařská krize způsobená trojitou epidemií nenastane. Žurnál informoval, že SARS-CoV-2 a další respirační viry se často vzájemně „ruší“.

Vlny jednotlivých virů podle této analýzy sice opravdu mohou zatížit nemocnice i jednotky intenzivní péče, ale skupina výzkumníků, kteří tyto virové kolize studují, tvrdí, že je jen malá pravděpodobnost, že by tato trojice dosáhla svého vrcholu současně a narušila zdravotní systémy tak, jak to udělal covid-19 na začátku pandemie.

„Chřipka a další respirační viry a SARS-CoV-2 spolu prostě příliš dobře nevycházejí. Je proto nepravděpodobné, že by se rozšířily současně,“ říká virolog Richard Webby z Dětské výzkumné nemocnice sv. Judy.

„Jeden virus se vždycky snaží šikanovat ty ostatní,“ souhlasí s ním epidemiolog Ben Cowling z University of Hong Kong School of Public Health. Cowling zjistil, že během březnové vlny vysoce přenosné varianty omikron viru SARS-CoV-2 v Hongkongu ostatní respirační viry „zmizely a vrátily se až v dubnu“. Společně se jim nedařilo.

Popsat, jak se viry navzájem narušují, jak si konkurují a navzájem se vytlačují, je nesmírně složité. Už jen proto, že respiračních virů koluje mezi lidmi tak obrovské množství – ty nejznámější jsou koronaviry, rhinoviry, adenoviry, RSV a chřipka, ale existuje jich mnohem více, včetně těch, jejichž dopad je tak malý, že je lidé prakticky ignorují.

Pokrok v technologiích ale umožňuje, aby se studovaly nejen samotné viry, ale také jejich interakce – v laboratoři, v buněčných kulturách nebo ve tkáních odvozených z kmenových buněk, takzvaných organoidech. A vědci už jsou také na stopě toho, co hraje zásadní roli – interferony.

  • Interferony jsou proteiny nespecifické imunity, které působí v obraně proti virovým infekcím, proti tvorbě nádorových klonů a v podpoře imunitního systému. Působí na buňky ve svém okolí tak, že zvyšují jejich odolnost vůči virové infekci.

Interferony v akci

Když respirační virus prochází nějakou společností, interferony mohou zvýšit celkově její obranyschopnost a dočasně vytvořit celopopulační imunitní bariéru proti dalším virům, které se zaměřují na dýchací systém. „V podstatě každý virus do určité míry spouští interferonovou reakci a každý virus je na ni citlivý,“ vysvětluje imunoložka Ellen Foxmanová z Yaleovy univerzity, která zkoumala vztahy mezi SARS-CoV-2 a dalšími viry na laboratorním modelu lidských dýchacích cest.

Rhinoviry, které způsobují běžné nachlazení, mohou potrápit virus chřipky A (nejrozšířenější virus chřipky). RSV zase narušují rhinoviry a lidské metapneumoviry. A virus chřipky A zase může zmařit snahy o šíření svého vzdáleného příbuzného – viru chřipky B. „Virová interference má mnoho závažných zdravotních důsledků,“ doplňuje Guy Boivin, virolog z Lavalovy univerzity, který je spoluautorem přehledu o virové interferenci z počátku tohoto roku.

Vědci ale zdůrazňují, že se na to nedá spolehnout – objevují se totiž situace, které potvrzují, že někdy se dvě virové nákazy mohou potkat. Například studie z Nikaraguy ukázala, že případy chřipky i covidu-19 dosáhly vrcholu ve stejnou dobu, v únoru 2021, což naznačuje, že se navzájem rušily jen omezeně. Jak je to možné?

Zdá se, že vlivů, které jsou významné, může být mnohem víc. „Záleží také na imunitě populace, na tom, kdy v ní tento virus naposledy cirkuloval, ale také na míře proočkovanosti proti chřipce a covidu,“ vyjmenovávají autoři.

Důkazy z vajec i PCR

O vzájemné „nenávisti“ mezi viry se ví už víc než půlstoletí. Asi deset let po druhé světové válce to potvrdil experiment dvou britských vědců na vejcích. Právě oni popsali látku, která nákaze brání, protože narušuje (interferuje) vpád viru – a dali jí jméno interferon. Později se ukázalo, že tato imunitní reakce je opravdu zvláštní.

Na rozdíl od jiných (například protilátek nebo buněčné imunity), které se zaměřují na konkrétní patogeny, s nimiž se tvor setkal v minulosti, je tato nespecifická – to znamená, že reaguje na všechno potenciálně nebezpečné, aniž by se s tím setkal. Zjednodušeně se dá označit jako „první pomoc“, která řeší jen základní problém.

Jenže další výzkumu interferonů i interferencí mezi viry byly složité – drtivá většina vědecké literatury (některé studie hovoří o 95 procentech) totiž studovala jenom jeden virus. Sporadické epidemiologické zprávy dokumentovaly, jak vlny chřipky zřejmě vytlačily RSV, parainfluenzu a další respirační viry. Tyto údaje ale byly plné matoucích proměnných.

K lepšímu pochopení pomohla až chřipková pandemie v roce 2009 způsobená v té době novým chřipkový virem pH1N1. Kvůli jeho novosti proti němu neměli lidé protilátky, takže měl potenciál rozšířit se rychle po celém světě, a to dokonce i v době mimo tradiční „chřipkovou sezonu“.  A přesně to se stalo.

Jenže v té době už měli vědci k dispozici nový, nesmírně účinný nástroj, díky němuž dokázali snadno zmapovat, o jaký virus se jedná. Byly to dnes dobře známé PCR testy, jež se dají upravit tak, aby odhalovaly různé typy virů. A ty prokázaly, že v severských zemích, kde obvykle přichází první vlna rhinovirových nákaz na konci léta, měla s příchodem „prasečí chřipky“ pH1N1 zpoždění – až do pozdního podzimu.

A před třemi lety přišel definitivní důkaz: rozsáhlý výzkum pomocí PCR testů schopných rozlišit jedenáct druhů virů, který proběhl na 36 tisících lidech. Výsledky jasně ukázaly, že rhinovirus a chřipka A dosahují vrcholu v různých obdobích, což dokazuje „negativní interakci mezi těmito dvěma viry“, zní závěr studie v odborném časopise PNAS.

A v dalších letech přibylo důkazů z několika menších studií – ty potvrdily, že důležitou roli hrají interferony. Když vědci nakazili experimentální organoidy (miniaturní, laboratorně vytvořené verze lidských orgánů) rhinovirem, téměř to zastavilo růst později přidaných chřipkových virů A. Když nakonec vědci v pokusu funkci interferonů zablokovali, začalo se chřipkovým virům opět dařit.

A co covid?

Řadu vědců od začátku covidové pandemie zajímalo, jak se bude tento fenomén chovat s příchodem viru SARS-CoV-2. Spolehlivou odpověď zatím neznají – zejména proto, že jejich výzkum byl znemožněný protiepidemickými opatřeními. Ta v podstatě šíření všech ostatních respiračních virů zastavila: covid má vysoké reprodukční číslo, takže ho „ruce – roušky – rozestupy“ jen zpomalily, ale stačilo to k úplnému zastavení šíření ostatních nemocí. Jeden kmen chřipky dokonce s vysokou pravděpodobností zmizel úplně

SARS-CoV-2 má řadu obranných mechanismů, které mu pomáhají proti interferonům; dokáže například snižovat jejich produkci. To by mohlo znamenat, že interakce s jinými viry by pro něj nemusela být zdrcující jako pro ostatní viry.

Jenže naštěstí se zdá, že to tak špatné nebude. Zatím to kromě několika málo případů z praxe (například výše zmíněná Nikaragua) dokazují hlavně laboratorní experimenty na organoidech. Ty to zatím ozkoušely na rhinovirech a SARS-CoV-2 a chřipce A a SARS-CoV-2 - a zjistily, že se navzájem v buňkách blokují. Živé lidské tělo je ovšem přece jen složitější než miniaturní orgánky v laboratoři.

Vědci se proto shodují, že bude zásadní popsat, jak se nový koronavirus a další viry vzájemně ovlivňují mimo laboratoř. To bude ale vyžadovat studie sledující stejné populace po několik sezon. První obrázek může poskytnout už nadcházející zima. Bude totiž první od začátku pandemie, kdy se lidé ve většině světa (s výjimkou Číny) začnou chovat „normálně“ a budou spolu interagovat jako před covidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...