Loňská erupce indonéské sopky Anak Krakatoa zvedla vlnu tsunami vysokou nejméně 100 metrů. Kdyby zasáhla nějakou obydlenou oblast, mohla způsobit nedozírné škody, ukázal nový výzkum.
Po výbuchu sopky Anak Krakatoa v prosinci roku 2018 zemřely asi čtyři stovky lidí. Sopka částečně zkolabovala do moře, což způsobilo vlnu tsunami, která pak zasáhla ostrov Sumatra – v té době byla vysoká pět až třináct metrů.
Nová analýza expertů z Brunelovy univerzity v Londýně a Tokijské univerzity ale ukázala, že důsledky erupce mohly být mnohem horší. Tsunami totiž byla zpočátku mnohem vyšší a vědci ji odhadují na sto až sto padesát metrů. Naštěstí podle datové analýzy nesměřovala na obydlené části pobřeží.
„Když se vulkanický materiál zřítí do moře, způsobí změnu vodní hladiny,“ popsal profesor Mohammer Heidarzadeh z Brunelovy univerzity, který tento výzkum vedl. „Je to podobné, jako když hodíte kámen do vany – také to zvedne vlny a ovlivní hladinu. A v případě Anak Krakatoa bylo toto vzedmutí hladiny způsobené vulkanickou hmotou vysoké přes sto metrů,“ uvedl vědec.
Smrtící vlny
Tato výška ale vlně nevydržela dlouho, především díky působení gravitace, která stáhla vodní masu dolů. Přesto podle analýzy musela být tsunami nejméně 80 metrů vysoká, když zasáhla neobydlený ostrůvek ležící jen několik kilometrů daleko.
„Naštěstí zde nikdo nebydlí,“ říká Heidarzadeh. „Ale kdyby do pěti kilometrů od ostrůvku byla obydlená komunita, zasáhla by ji vlna vysoká padesát až sedmdesát metrů.“
Při erupci Krakatoa z roku 1883 došlo ke vzniku vlny, která byla při srážce s pevninou vysoká až 42 metrů – to způsobilo nejméně 36 tisíc smrtí – a to v době, kdy byla pevnina v této oblasti mnohem méně obydlená než v současnosti.
Výsledky nového výzkumu jsou podle profesora Heidarzadeha velmi důležité nejen pro Indonésii, ale pro všechny pobřežní komunity, které existují poblíž sopek. Pomáhají totiž lépe popsat nepředpověditelný a laboratorně v podstatě nezkoumatelný fenomén, který se vyskytuje jen výjimečně – ale způsobuje obrovské škody na životech i majetku.
Vědci nejprve vytvořili sofistikovaný počítačový model, poté jeho výsledky testovali s řadou měřících stanic, které patří indonéské vládě. Naměřené výsledky velmi přesně odpovídaly modelu.
Tým, který na této studii pracoval, se nyní bude věnovat dalším analýzám pro Indonéskou akademii věd. Cílem je vypracovat národní plán proti vlnám tsunami. Právě v této oblasti jsou totiž nejčastější. Jen vloni zasáhly tento stát dvě: výše popsaná po erupci Anak Krakatou, druhá vzniklá sesuvem půdy na Sulawesi. Ta o život připravila přes dva tisíce lidí.
