Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
Tučňáci císařští jsou na stabilní ledové pokrývce oceánu existenčně úplně závislí. Potřebují ledové kry pro rozmnožování, lov i odchov mláďat. Rychlé oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů z lidské činnosti ale způsobuje nejen dřívější tání ledu během ročního cyklu, ale také jeho celkový úbytek.
IUCN, která spravuje celosvětový Červený seznam ohrožených druhů, upozorňuje, že počet tučňáků císařských může do konce osmdesátých let tohoto století klesnout až na polovinu, pokud současný vývoj bude pokračovat. Tento scénář je přitom podle klimatologických modelů velmi pravděpodobný. „Největší hrozbu pro tento druh dnes představuje člověkem vyvolaná klimatická změna,“ uvedl Philip Trathan z expertní skupiny IUCN, která hodnocení připravovala.
Červený seznam IUCN slouží jako hlavní světový přehled míry ohrožení rostlin a živočichů a rozlišuje šest stupňů od nejnižšího rizika až po vyhynutí. Tučňák císařský nyní spadá do kategorie ohrožených druhů, což je dva stupně před kategorií druhů přežívajících už jen v zajetí a tři stupně před úplným vyhynutím.
Sčítání tučňáků provedly satelity
Rozsah mořského ledu v Antarktidě od roku 2016 setrvává na rekordně nízkých úrovních. Satelitní snímky, z nichž IUCN vychází, ukazují, že mezi lety 2009 a 2018 ubylo zhruba 20 tisíc dospělých tučňáků císařských. To je asi deset procent celé populace.
„Tento druh je úzce spjat s mořským ledem. Bez něj bude mít velké potíže přežít,“ uvedl Christophe Barbraud z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS).
Tučňák císařský je největším druhem tučňáka a díky své schopnosti přežít v extrémních podmínkách se stal symbolem Antarktidy. Rozmnožuje se v zimě přímo na mořském ledu, kde samci zahřívají vejce na nohou. Ledová plocha hraje zásadní roli i při přežití mláďat během pelichání, než získají vodotěsné peří.
Antarktické druhy v problémech
IUCN zároveň upozornila na zhoršení početního stavu několika dalších antarktických druhů. Populace lachtana antarktického od roku 1999 klesla o více než polovinu. Podle unie je hlavní příčinou klimatická změna – teplejší oceány a úbytek mořského ledu nutí korýše kril hledat chladnější vody v hloubce. To lachtanům omezuje přístup k potravě, jelikož se krily živí.
Nově se do horší kategorie řadí i rypouš sloní, jehož druh nyní spadá mezi zranitelné. Stalo se tak po prudkém poklesu početnosti způsobeném šířením nakažlivého patogenu ptačí chřipky, která se na tyto savce přenesla od stěhovavých ptáků.
Ochránci přírody upozorňují, že bez rychlého omezení emisí a zpomalení klimatické změny se může budoucnost těchto světoznámých druhů výrazně zhoršit. Rod Downie ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) zdůraznil, že další vývoj závisí především na tom, jak rychle a důsledně lidé dokážou jednat.
