USA spustily nový urychlovač částic. Budou v něm vytvářet látky, o nichž věda zatím jen sní

Po desetiletích čekání byl 2. května v Michiganu slavnostně otevřen urychlovač za 942 milionů dolarů (v přepočtu asi 23 miliard korun). Experimenty na něm by měly zmapovat neprobádané oblasti krajiny exotických atomových jader a prozkoumat, jak hvězdy a výbuchy supernov vytvářejí většinu prvků ve vesmíru.

„Tento projekt je splněním snu celé komunity jaderných fyziků,“ řekla odbornému časopisu Nature jaderná fyzička Ani Aprahamianová.

Urychlovač se jmenuje Zařízení pro vzácné izotopové svazky (FRIB) a funguje na Michiganské státní univerzitě. Většinu financí na něj poskytlo americké ministerstvo energetiky. Má nahradit starší urychlovač Národní supravodivá cyklotronová laboratoř (NSCL) na stejném místě. Výstavba FRIB začala v roce 2014 a byla dokončena koncem loňského roku. 

Jaderní fyzici desítky let usilovali o zařízení, které by mělo takový výkon a dokázalo by produkovat vzácné izotopy řádově rychleji, než je to možné v NSCL a podobných urychlovačích po celém světě. První návrhy na takové zařízení se objevily už na konci osmdesátých let dvacátého století, ale víc než deset let trvaly diskuze o tom, zda má tento nástroj dostatečný smysl.

FRIB
Zdroj: FRIB

Tunel alchymie

Atomy uranu nebo jiných prvků zde budou vědci vystřelovat do téměř půl kilometru dlouhého tunelu zahnutého tak, aby se vešel do 150metrové haly. Na konci paprsek částic narazí na grafitové kolo, které se nepřetržitě otáčí, aby nedošlo k přehřátí některého konkrétního místa. Většina jader projde grafitem, ale část se srazí s jádry uhlíku. A to způsobí, že se jádra uranu rozpadnou na menší kombinace protonů a neutronů, z nichž každé je jádrem jiného prvku a izotopu.

Tento svazek různorodých jader pak fyzici rozdělí na jednotlivé izotopy – každý z nich se pak bude zkoumat v jedné z mnoha experimentálních hal. 

Informací o izotopech je stále málo. Jsou to vlastně různé varianty jednoho prvku, které se sice z fyzikální stránky liší jen málo, ale mohou mít značně jiné vlastnosti.

Například izotop vodíku jménem tritium je slabým zářičem – díky tomu není nebezpečný, ale dá se využívat jako zdroj světla, například v cifernících hodinek, mířidlech zbraní nebo u nouzového osvětlení. Tyto unikátní vlastnosti ale věda zatím neumí spolehlivě předpovídat. Zjistí se, až když se daný izotop podaří vytvořit.

Přívěšek svítící díky tritiu
Zdroj: Wikimedia Commons

Hranice poznání jsou v tomto oboru velmi omezené, současné modely totiž nejenže nepředpovídají kvalitně vlastnosti izotopu, ale ani to, jestli vůbec může vzniknout nebo jak dokáže existovat.

A právě FRIB by v tom mohl vědě pomoci. Bude totiž schopný syntetizovat stovky zatím nepozorovaných izotopů a popsat řadu jejich vlastností. V základním výzkumu tím pomůže nejen lépe poznat tuto část fyziky a pomoci třeba vytvořit spolehlivější předpovědní modely, ale vědci se těší i na výsledky praktické.

Některé izotopy totiž mohou mít vlastnosti, které si zatím ani věda neumí představit – daly by se možná využívat v energetice, pro vývoj nových materiálů či léčiv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...