USA spustily nový urychlovač částic. Budou v něm vytvářet látky, o nichž věda zatím jen sní

Po desetiletích čekání byl 2. května v Michiganu slavnostně otevřen urychlovač za 942 milionů dolarů (v přepočtu asi 23 miliard korun). Experimenty na něm by měly zmapovat neprobádané oblasti krajiny exotických atomových jader a prozkoumat, jak hvězdy a výbuchy supernov vytvářejí většinu prvků ve vesmíru.

„Tento projekt je splněním snu celé komunity jaderných fyziků,“ řekla odbornému časopisu Nature jaderná fyzička Ani Aprahamianová.

Urychlovač se jmenuje Zařízení pro vzácné izotopové svazky (FRIB) a funguje na Michiganské státní univerzitě. Většinu financí na něj poskytlo americké ministerstvo energetiky. Má nahradit starší urychlovač Národní supravodivá cyklotronová laboratoř (NSCL) na stejném místě. Výstavba FRIB začala v roce 2014 a byla dokončena koncem loňského roku. 

Jaderní fyzici desítky let usilovali o zařízení, které by mělo takový výkon a dokázalo by produkovat vzácné izotopy řádově rychleji, než je to možné v NSCL a podobných urychlovačích po celém světě. První návrhy na takové zařízení se objevily už na konci osmdesátých let dvacátého století, ale víc než deset let trvaly diskuze o tom, zda má tento nástroj dostatečný smysl.

FRIB
Zdroj: FRIB

Tunel alchymie

Atomy uranu nebo jiných prvků zde budou vědci vystřelovat do téměř půl kilometru dlouhého tunelu zahnutého tak, aby se vešel do 150metrové haly. Na konci paprsek částic narazí na grafitové kolo, které se nepřetržitě otáčí, aby nedošlo k přehřátí některého konkrétního místa. Většina jader projde grafitem, ale část se srazí s jádry uhlíku. A to způsobí, že se jádra uranu rozpadnou na menší kombinace protonů a neutronů, z nichž každé je jádrem jiného prvku a izotopu.

Tento svazek různorodých jader pak fyzici rozdělí na jednotlivé izotopy – každý z nich se pak bude zkoumat v jedné z mnoha experimentálních hal. 

Informací o izotopech je stále málo. Jsou to vlastně různé varianty jednoho prvku, které se sice z fyzikální stránky liší jen málo, ale mohou mít značně jiné vlastnosti.

Například izotop vodíku jménem tritium je slabým zářičem – díky tomu není nebezpečný, ale dá se využívat jako zdroj světla, například v cifernících hodinek, mířidlech zbraní nebo u nouzového osvětlení. Tyto unikátní vlastnosti ale věda zatím neumí spolehlivě předpovídat. Zjistí se, až když se daný izotop podaří vytvořit.

Přívěšek svítící díky tritiu
Zdroj: Wikimedia Commons

Hranice poznání jsou v tomto oboru velmi omezené, současné modely totiž nejenže nepředpovídají kvalitně vlastnosti izotopu, ale ani to, jestli vůbec může vzniknout nebo jak dokáže existovat.

A právě FRIB by v tom mohl vědě pomoci. Bude totiž schopný syntetizovat stovky zatím nepozorovaných izotopů a popsat řadu jejich vlastností. V základním výzkumu tím pomůže nejen lépe poznat tuto část fyziky a pomoci třeba vytvořit spolehlivější předpovědní modely, ale vědci se těší i na výsledky praktické.

Některé izotopy totiž mohou mít vlastnosti, které si zatím ani věda neumí představit – daly by se možná využívat v energetice, pro vývoj nových materiálů či léčiv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 10 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 18 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.