V Keni dramaticky ubývá dravých ptáků. Nejsou tak roztomilí jako lvíčata, záchrana je složitá

V Keni stále rychleji ubývá dravých ptáků, kteří hrají v tamním ekosystému nenahraditelné role. Na rozdíl od lvů, nosorožců nebo slonů se na jejich záchranu dají jen těžko sehnat peníze.

Darcy Ogadaová ze svého domu v centrální Keni zahlédne dravce už jen zřídka. Tito ptáci byli v průmyslovém městě Thika, jež leží 40 kilometrů severně od Nairobi, kdysi běžným jevem, v regionu ale rychle ubývá lesů a několik zbývajících populací dravců ohrožuje lidská činnost i jedy, napsal list The Guardian.

„Je to katastrofa,“ říká Ogadaová. „Jsem zklamaná pokaždé, když vyjdu z domu a vzhlédnu k obloze. Vyhynutí těchto ptáků se možná dočkám ještě za svého života,“ dodává.

Ogadaová pracuje v mezinárodní neziskové organizaci na ochranu dravců Peregrine Fund a patří ke keňskému a mezinárodnímu týmu vědců, kteří nedávno zveřejnili zprávu popisující rozsáhlý úbytek dravých ptáků v Keni. Ze studie vychází, že počty poštolek obecných se ve východoafrické zemi za posledních čtyřicet let snížily o 95 procent, hadilovů písařů a orlů chocholatých ubylo o 94 procent, poštolek jižních o 93 procent a káňat černohřbetých o 91 procent. Supů kapucínů a motáků lužních je méně shodně o 88 procent. 

„Jsme blízko tomu, že o mnoho z nich společně s jejich environmentálním přínosem lidstvu přijdeme úplně,“ říká šéf oddělení ornitologie z keňského národního muzea Peter Njoroge. „Většina dravců se rozmnožuje pomalu, nedokáže proto čelit početným hrozbám – alespoň pokud se naléhavě nepřijmou opatření na jejich ochranu,“ dodává.

Půlstoletí výzkumu

Na studii, která byla v únoru zveřejněna v odborném časopise Biological Conservation, se podílel tým vědců z Keni, Velké Británie, Francie a USA, kteří v letech 2003 až 2020 zkoumali trasy, jež byly součástí výzkumů v 70. letech minulého století. Aby identifikovali druhy, u kterých došlo k významnému úbytku jedinců, a posoudili účinnost chráněných oblastí, porovnali změny v počtech dravců z obou období.

K rychlému vymizení dravců podle vědců přispívá mimo jiné roztříštění jejich teritoria v důsledku rozvoje infrastruktury, rozsáhlé odlesňování a prudký nárůst lidské populace, kvůli čemuž je krajina méně odolná vůči dopadům klimatické krize. K rozpadu ekosystémů vedl i rozvoj zemědělství a chovu hospodářských zvířat.

„Prudký nárůst hospodářských zvířat v posledních desetiletích vedl k nadměrné pastvě, čímž se snížil travní porost a populace drobných savců. Tím se zmenšila kořist pro dravce,“ píše se ve zprávě.

Populace dravých ptáků se lépe zachovaly v parcích a rezervacích v porovnání s nechráněnými územími. To podle výzkumníků podtrhuje význam, jaký mají chráněné oblasti pro zbývající jedince.

Ochrana dravých ptáků je složitá

Snaha o ochranu dravců je v porovnání se zvířaty zajímavějšími pro cestovní ruch, jako jsou sloni, lvi nebo nosorožci, malá, říká Simon Thomsett, ředitel organizace na ochranu dravých ptáků Kenya Bird of Prey Trust.

„Někteří ochránci přírody posuzují zdraví ekosystému podle počtu slonů. Ale slon by těžko přežil, kdyby tu nebyli dravci, kteří životní prostředí čistí,“ uvádí Thomsett. „Kdyby podobná čísla (o úbytku dravců) zaznamenali v Evropě, Japonsku nebo v kterékoli jiné části vyspělého světa, způsobilo by to paniku a lidé by udělali vše pro jejich záchranu,“ dodává.

Odborníci jsou také na pozoru před úmyslnými i nechtěnými otravami dravců. Zneklidňují je i dlouhodobé účinky nedávného rozsáhlého postřiku proti sarančatům na severu Keni. Draví ptáci se mrtvým hmyzem živili.

Na dravcích si svou daň vybírají i jedy používané k hubení predátorů, jako jsou lvi a hyeny, kteří napadají hospodářská zvířata. I když se podaří otrávit několik šelem, ve velkém množství hynou právě dravci, zejména supi.

„Farmáři sice cílí na hyeny, ale mršiny žerou supi. Teď máme spoustu mršin, ale mrchožroutů je méně. Zabití dravce je stále stejným zločinem proti divoké přírodě jako zabití nosorožce, přesto v takových případech jen zřídkakdy slyšíme o tom, že by úřady pachatele potrestaly,“ říká Thomsett.

Navzdory hrozbám, kterým keňští dravci čelí, autoři studie naznačují, že je jejich úbytek možné zvrátit. Podle odborníků by pomohla systematičtější péče o chráněná území, zmírnění konkrétních hrozeb a uskutečnění plánů na obnovu druhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...