Vakcíny poskytují výbornou imunitu i devět měsíců po očkování, ukázal výzkum. Výjimkou jsou senioři a vážně nemocní

Rozsáhlá studie z reálných dat ve Velké Británii ukázala, že protilátky získané očkováním proti covidu-19 mizí jen velmi pomalu. Výjimkou jsou starší lidé a také ti s chronickými nemocemi. Výsledky tohoto výzkumu jsou zásadní pro podávání třetí dávky vakcíny.

V České republice se mohou první lidé začít přeočkovávat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 a ke stejnému kroku vyzvaly své občany i vlády dalších zemí, včetně Francie, Izraele, Spojených států a Velké Británie. V současné době už má přeočkování schváleno nebo ho plánuje asi dvacet zemí.

Cílem je posílit slábnoucí imunitu po dvou původních dávkách, a zabránit tak zahlcení nemocnic pacienty během očekávané podzimní a zimní vlny. Řada epidemiologů se totiž obává, že po rozvolnění opatření se letos opět ve zvýšené míře objeví i chřipka a další respirační onemocnění.

Státy, které přeočkování umožňují, věnují velkou pozornost tomu, pro koho je třetí dávka vhodná, kdo by ji měl dostat a kdo ji naopak nepotřebuje. Výsledky byly zatím značně rozporuplné; první data z Izraele naznačovala významný pokles protilátek u většiny očkovaných, novější studie jsou ale optimističtější.

Ochrana je kvalitní i po devíti měsících

Přesvědčivá čísla teď přinesla studie britské zdravotnické služby Public Health England, která vyšla v polovině září. Zkoumala očkované osoby ve Spojeném království a sledovala, jakou úroveň ochrany jim vakcíny poskytovaly po dobu devíti měsíců – tedy během celé doby, co se v Británii očkuje.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Studie jasně ukazuje, že po třech měsících po druhé dávce začíná ochrana, kterou vakcína poskytuje proti závažnému průběhu a úmrtí, slábnout. Významně se ale liší to, jak moc tato imunita klesá, a velice záleží na věku očkovaných. Zatímco u nejstarších osob a lidí se závažnými vedlejšími zdravotními problémy klesala poměrně rychle, u zdravých lidí byl i po devíti měsících pokles jen velmi pozvolný a nepříliš závažný.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Účinnost vakcíny proti symptomatickému onemocnění dosáhla vrcholu v prvních týdnech po druhé dávce, poté klesla na 47,3 (AstraZeneca) a 69,7 (Pfizer/ BioNTech) procent víc než 20 týdnů po očkování.

Mnohem méně účinnost vakcíny klesala proti hospitalizaci: byla 77,0 (AstraZeneca) a 92,7 procenta (Pfizer/ BioNTech) po 20 týdnech po očkování. Ještě méně proti úmrtí – 78,7 (AstraZeneca) a 90,4 (Pfizer/ BioNTech) procenta.

Ochrana je tedy velmi silná po celou zkoumanou dobu; jen u skupin chronicky nemocných a seniorů ve věku nad 65 let klesá rychleji. Největším problémem je mizející imunita u osob s dlouhodobými vážnými zdravotními problémy.

Potvrzení rizikových skupin

Tyto výsledky dobře odpovídají tomu, že právě tyto skupiny budou mít ve většině států při přeočkování přednost. Co se týká účinnosti vakcín, podle této práce je nejlepší Moderna, pak Pfizer/ BioNTech a nakonec AstraZeneca.

Podle analytika Johna Burn-Murdocha z deníku Financial Times jsou výsledky optimistické. „Jasně vidíme, že ne každý potřebuje posilovací dávku. U většiny osob mladších 65 let, a dokonce i u hodně zdravých osob starších 65 let je ochrana stále velmi dobrá. Pro osoby se závažnými zdravotními problémy by ale posilovací injekce mohla znamenat velký rozdíl,“ uvedl.

Autoři výzkumu v něm míní pokračovat i v dalších měsících a letech. Sledovat budou, jak se mění ochrana proti nemoci v delším časovém horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...