Ve vejcích arktických ptáků se našla plastová změkčovadla. Mohou narušovat jejich vývoj

Vědci varovali před dopadem šíření plastového znečištění do těch nejvzdálenějších míst planety poté, co našli části umělé hmoty ve vejcích ptáků žijících v Arktidě.

Ostrov prince Leopolda je jedním z nejodlehlejších míst planety. Leží na severu kanadské části Arktidy. Rozkládá se na 63 kilometrech čtverečních a jeho nejčastějšími obyvateli jsou buřňáci lední – ptáci vzhledem i chováním podobní našim rackům.

Kanadští vědci testovali, jestli se ve vejcích těchto ptáků nenacházejí ftaláty – chemikálie, které se dodávají do umělých hmot jako změkčovadla. A poprvé v dějinách je tam odhalili.

Podle výzkumníků se tyto chemikálie dostaly na sever kvůli plastovému odpadu, který ptáci omylem spolknou, když v moři loví ryby a krevety v průlivu Lancaster Sound. Většinu života buřňáci stráví právě lovem ryb, na hnízda se vrací jen k páření.

Problém, který se šíří

Buřňáci mají ve svých žaludcích olejovitou tekutinu, kterou používají jako obranný mechanismus. Vyvrhují ji na nepřátele, když brání svá hnízda. Vědci věří, že ftaláty se dostaly právě do této tekutiny a přes ni se přenesly do krevního oběhu a poté vajec, která samice snášejí.

Podle Jennifer Provencherové, která na výzkumu pracovala, jsou tyto výsledky značně znepokojivé. S ohledem na samotné prostředí i způsob života těchto ptáků by se do kontaktu s plasty a tedy ftaláty ani neměly dostávat. Ve skutečnosti ale matky svým potomkům skrze vejce předávají chemický koktejl cizorodých látek. „Je to opravdu tragédie,“ uvedla vědkyně na setkání American Association for the Advancement of Science, které se konalo na začátku roku ve Washingtonu. „Mláďata v sobě nesou tyto látky od začátku svého vývoje,“ poznamenala.

Tento výzkum byl jen velmi drobný, Provencherová testovala jen pět vajec buřňáků a ftaláty našla v jediném z nich. I to ale jednoznačně dokazuje, že tyto látky do dříve čisté Arktidy pronikají. Ftaláty přitom mají prokazatelně negativní vlastnosti, které jsou vědě dobře známé: narušují hormony, mají negativní dopad na endokrinní systém obratlovců a jsou spojované s poruchami plodnosti i s porody poškozených mláďat. Řada druhů ftalátů už byla také z bezpečnostních důvodů zakázána – dříve se používaly u dětských hraček.

Je potřeba dalšího rozsáhlejšího výzkumu, aby popsal, jaký je rozsah problému a jak závažné mohou být jeho následky na zvířata. Zatím se vědci domnívají, že zásadní vliv má délka života buřňáků – na ptáky je totiž mimořádná. Dožívají se až čtyřiceti let. A to je doba, za jakou se mohou v jejich těle nebezpečné látky dostatečně nahromadit na to, aby je mohly samice předávat dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...