Vědci našli v kosmu obří objekt. Hoʻoleilana měří miliardu světelných let

Vědci rozpoznali v kosmu doposud neznámý objekt. Jedná se o obrovské nahuštění galaxií, které tvoří jakousi vesmírnou bublinu, která je desettisíckrát větší než naše Mléčná dráha.

Havajští astronomové objevili obří kosmickou bublinu ve vzdálenosti asi 820 milionů světelných let od Země. Vědci tvrdí, že se jedná o jakýsi „fosilní pozůstatek zrození vesmíru“. Útvaru dali jméno Hoʻoleilana, což je výraz, který převzali z havajského zpěvu o stvoření světa.

Autoři nového výzkumu jsou z výsledků nadšení, protože existenci takových gigantických struktur předpověděla teorie velkého třesku; mělo by se jednat o následek vlnění v hmotě, která tvořila velmi mladý vesmír. Těmto vlnám se odborně říká baryonové akustické oscilace (BAO).

„Nehledali jsme ji. Je tak obrovská, že se rozlévá až k okrajům sektoru oblohy, který jsme analyzovali,“ vysvětlil autor práce astronom Brent Tully z Havajské univerzity. Bublinu podle něj tvoří vlastně jakési zesílení hustoty galaxií. Je výrazně větší, než se očekávalo. „Průměr jedné miliardy světelných let přesahuje naše teoretická očekávání. Pokud jsou její vznik a vývoj v souladu s teorií, je také blíže, než se předpokládalo, což znamená vysokou hodnotu rychlosti rozpínání vesmíru,“ uvedl vědec.

Astronomové lokalizovali bublinu pomocí dat z projektu Cosmicflows-4, který je největším existujícím katalogem přesných vzdáleností galaxií. Právě profesor Tull je jeho autorem. Zveřejnil ho na podzim roku 2022. Věří, že tento první objev nějaké konkrétní struktury spojené s BAO by mohl pomoci zlepšit znalosti vědců o vývoji galaxií.

Obrovské bubliny hmoty

Podle tradiční teorie velkého třesku byl vesmír během prvních 400 tisíc let své existence masou horkého plazmatu, v podstatě něco podobného jako vnitřek Slunce. Uvnitř plazmatu se od atomových jader oddělily elektrony. Během tohoto období se oblasti s o něco vyšší hustotou začaly pod vlivem gravitace hroutit, i když se intenzivní tlak záření snažil hmotu od sebe odtlačit. Tento boj mezi gravitací a zářením způsobil, že plazma se vlnilo a šířilo se směrem ven.

Rozměry těch největších vln v raném vesmíru závisely na vzdálenosti, kterou mohla vlna urazit. Tato vzdálenost odvozená od rychlosti zvuku v plazmatu byla téměř 500 milionů světelných let a byla neměnná. V důsledku toho se po ochlazení vesmíru pohyby těchto trojrozměrných vln otiskly do podoby kosmu: V průběhu miliard let se na vrcholech hustoty vln tvořily galaxie v obrovských bublinovitých strukturách. Vzorce v rozložení galaxií by mohly odhalit i vlastnosti těchto jevů z počátku vesmíru.

„Jsem kartografem skupiny a trojrozměrné mapování Hoʻoleilany nám pomáhá pochopit její obsah i vztah k okolí,“ komentoval výsledky Daniel Pomarede z CEA Paris-Saclay University ve Francii. „Sestavení této mapy a zjištění, jak se obří struktura slupky Hoʻoleilana skládá z prvků, které byly v minulosti identifikovány jako jedny z největších struktur vesmíru, byl úžasný proces.“

Tentýž tým vědců identifikoval v roce 2014 také podobnou nadkupu galaxií, která dostala jména Laniākea. Tato struktura, jejíž součástí je i „naše“ Mléčná dráha, je ve srovnání s nově objeveným útvarem malá. Laniākea se rozprostírá na vzdálenost „pouhých“ 500 milionů světelných let a zasahuje až k blízkému okraji této mnohem větší bubliny.

Tullyho tým zjistil, že Hoʻoleilana vlastně už pozorována byla, a to ve studii z roku 2016, jenže její autoři nedokázali odhalit celý její rozsah a ani ji nespojli s BAO. Hoʻoleilana obsahuje mnoho známých struktur, které astronomové objevili již dříve, například Harvardovu/Smithsonovu Velkou stěnu obsahující kupu Coma, Herkulovu kupu a Sloanovu Velkou stěnu. V jejím středu se nachází nadkupa Boötes. Uvnitř Hoʻoleilany se pak nachází historická Boötesova prázdnota, rozsáhlá prázdná oblast ve tvaru koule.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 12 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 20 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.