Vědci prozkoumali případy, kdy covid prorazil imunitu po očkování. Našli faktory, které tomu pomáhají

Nová studie lékařů z Yaleovy univerzity přinesla důležité informace o průlomových případech covidu-19. Jde o případy, kdy se virem SARS-CoV-2 nakazili plně očkovaní lidé. Vědci především popsali, kdo je obzvlášt náchylný k závažnému průběhu onemocnění.

Jde o první takto rozsáhlý výzkum, výsledky vyšly v odborném časopise Lancet Infectious Diseases. Vědci v rámci studie zkoumali 969 lidí, kteří se v době od března do července letošního roku covidem nakazili, z nich bylo 54 plně naočkovaných.

„Tyto případy jsou extrémně vzácné, ale jsou stále častější, zejména proto, že se objevují nové varianty a od očkování pacientů uplynulo více času,“ uvedl hlavní autor studie Hyung Chun.

Ve Spojených státech se do konce srpna covidem-19 nakazilo prokazatelně 12 908 plně očkovaných osob, které buď potřebovaly hospitalizaci, nebo zemřely. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se jedná o méně než 0,008 procenta plně očkovaných osob ve Spojených státech. „Zjištění, u koho je větší pravděpodobnost, že se u něj po očkování objeví závažné onemocnění způsobené covidem, bude mít zásadní význam pro pokračující úsilí o zmírnění dopadu těchto průlomových infekcí,“ tvrdí Chun.

Přestože vědci v nové studii pozorovali u plně očkovaných pacientů, kteří byli hospitalizováni a testováni na covid-19, širokou škálu závažnosti onemocnění, u více než čtvrtiny z této skupiny 54 osob se objevil vážný nebo dokonce kritický průběh nemoci. Všech těchto 14 pacientů potřebovalo kyslík, čtyři museli být dokonce umístěni na jednotku intenzivní péče a tři zemřeli.

Všechny tři, kteří nemoci podlehli, spojoval vyšší věk (65 až 95 let) a komorbidity, zejména kardiovaskulární onemocnění a cukrovka 2. typu. Významná podskupina pacientů s vážným průběhem také užívala imunosupresiva, tedy léky, které mohou ovlivnit účinnost vakcíny.

„U většiny plně očkovaných pacientů se v případě nákazy virem SARS-CoV-2 projeví mírné nebo žádné příznaky,“ uvedl Chun. „Tento výzkum konečně identifikuje ty, kteří trpěli závažnějším onemocněním, potřebujeme totiž lépe porozumět tomu, jak tyto pacienty nejlépe zvládnout.“

Delta mění pandemii

Chun poznamenal, že mnoho pacientů s těžkými průlomovými infekcemi ve studii bylo hospitalizováno ještě předtím, než ve Spojených státech převládla varianta delta. Podle vědce bude zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, jestli tato varianta nemá na očkované horší vliv.

Chun a jeho kolegové zkoumají případy, kdy se u očkovaného objevil vážný průběh nemoci, na molekulární úrovni. Jeho tým chce sledovat, jestli se u nich neobjevují nějaké unikátní mechanismy, které by viru mohly pomáhat imunitu získanou z očkování obcházet.

„Je jasné, že vakcíny jsou vysoce účinné a bez nich bychom čelili mnohem smrtelnější pandemii,“ řekl Chun. „Jakkoli jsou vakcíny účinné, s nově se objevujícími variantami a rostoucím počtem případů průlomových infekcí musíme být i nadále ostražití a přijímat opatření, jako je nošení roušek uvnitř budov a sociální distancování,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 32 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 14 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 16 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 18 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.