Vědci v CERNu chtějí nový a větší urychlovač částic. Má stát stovky miliard

Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla asi na 350 miliard korun a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.

Kritici návrhu se pozastavují především nad vysokou cenou projektu. Peníze na výstavbu by šly od členských států CERNu, kterých je nyní 23, včetně České republiky.

„Projekt velkého stokilometrového urychlovače je dlouhodobě studován a připravován jako součást Evropské strategie částicové fyziky, která byla schválena CERN a podpořena EU,“ řekl ČTK Zdeněk Doležal z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. O cílech projektu nyní podle něj diskutuje odborná komunita a fyzici se shodli, že se jedná o správný krok. „Nyní zasedla Rada CERN a konkretizovala časový rozvrh,“ dodal Doležal.

„Uvědomujeme si náročnost této akce, CERN hospodaří s pravidelným ročním rozpočtem a tento projekt není realizovatelný z něj, jelikož je dražší,“ uvedl Doležal. Podle něj se nicméně hovoří o možnosti mimořádných příspěvků z členských zemí nebo ze zemí, na jejichž území by byl nový urychlovač postaven, tedy Švýcarska a Francie. Na financování by se podílely také Spojené státy a Japonsko. „U nás máme poměrně rozvinutý výzkum v této oblasti, takže minimálně 50 lidí z tuzemska se pravidelně účastní tamních výzkumů. Investice do urychlovače pomáhají pokrývat vědecký obor,“ uvedl Doležal.

Zatím největším úspěchem projektu Velkého hadronového urychlovače (LHC) bylo v roce 2013 potvrzení existence Higgsova bosonu, „božské částice“, která podle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.

Podobně velkolepých výsledků se však zatím nepodařilo tamním výzkumníkům dosáhnout při pátrání po takzvané temné hmotě a temné energii – jevech, které podle současných teorií tvoří vesmír z větší části než nám známé atomy.

CERN
Zdroj: Maximilien Brice (CERN)/Wikimedia Commons

„Jde o nástroj, který umožní lidstvu udělat ohromný krok vpřed při hledání odpovědí na základní otázky fyziky a vesmíru,“ řekla BBC Fabiola Gianottiová, generální ředitelka CERNu, k návrhu nového zařízení.

Nahrávám video

Odhalení temné energie a hmoty pomocí LHC výzkumníci v CERNu předpověděli před více než dvaceti lety. Zatím ale nedokázali s pomocí urychlovače částic jejich existenci prokázat.

Plán na nový urychlovač má dva kroky

Návrh vystavět nový a větší urychlovač s anglickým názvem Future Circular Collider (FCC) neboli Budoucí kruhový urychlovač je rozdělený do dvou projektů; první počítá se spuštěním urychlovače ve 40. letech našeho století tak, aby bylo možné provádět srážky elektronů, z nichž vznikne větší množství bosonů pro jejich podrobnější studium.

Druhá fáze by měla začít v 70. letech našeho století. Pátrání po nových částicích by pak mělo probíhat za pomoci srážení těžších protonů, což bude vyžadovat vynalezení silnějších a pokročilejších magnetů, které zatím neexistují, uvádí BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 17 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.