Vědci vyšlechtili bakterie, které se živí plastem a vyrábí z něj ušlechtilé pavoučí vlákno

Vědci vyvinuli bakterie, které dokáží z plastového odpadu vytvořit nejjemnější pavoučí hedvábí. Popsali to v odborném časopise Microbial Cell Factories.

Je to úplně poprvé, co vědci použili bakterie k přeměně polyethylenového plastu, jenž se používá v mnoha předmětech na jedno použití, na materiál s vynikajícími vlastnostmi využitelný v kosmetice, medicíně i pro textilní průmysl. Hmotě autoři říkají „bioinspirované pavoučí hedvábí“, protože je složením i vlastnostmi podobné pravému pavoučímu vláknu.

„Pavoučí hedvábí je přírodní kevlar,“ uvádí doktorka Helen Zhaová, která celý projekt vedla. „V tahu může být téměř stejně pevné jako ocel. Má ale šestkrát menší hustotu, takže je mnohem lehčí. Náš bioplast je tedy pružný, houževnatý, netoxický a biologicky odbouratelný,“ dodává. Věří, že všechny tyto vlastnosti z něj dělají skvělý materiál pro budoucnost, kdy se obnovitelné zdroje stanou normou.

Vědci využili bakterii Pseudomonas aeruginosa, která může přirozeně konzumovat polyethylen jako zdroj potravy. Nejtěžší bylo vyřešit problém, jak tuto bakterii vylepšit tak, aby přeměnila atomy uhlíku polyethylenu na geneticky kódovaný protein hedvábí. Nakonec se to ale podařilo a nově vyvinutá bakterie dokáže vyrobit hedvábný protein s výtěžností, která konkuruje některým bakteriálním kmenům, které se v biomanufacturingu používají konvenčněji.

Znečištěná planeta

Polyethylen se nachází ve výrobcích, jako jsou plastové tašky, lahve na vodu a obaly na potraviny. Je vůbec největším přispěvatelem k celosvětovému znečištění plasty a z hlediska přírody je prakticky nerozložitelný – trvá to až tisíc let.

Další problém je, že pouze malá část polyethylenového plastu se recykluje, takže bakterie použité ve studii by mohly pomoci zlikvidovat část zbývajícího odpadu, respektive ho přeměnit na něco důležitého.

Stejný trik už od starověku

Základní biologický proces, který stojí za inovací, je něco, co lidé používají už po tisíciletí. „Bakterie v podstatě fermentují plast. Fermentace se používá k výrobě a konzervaci nejrůznějších potravin, jako jsou sýry, chléb a víno, a v biochemickém průmyslu se používá k výrobě antibiotik, aminokyselin a organických kyselin,“ vysvětluje Mattheos Koffas, který se na úpravě bakterie zásadně podílel.

Aby bakterie dokázaly polyethylen fermentovat, musí se plast nejprve „předtrávit“. Podobně jako lidé musí jídlo nakrájet a rozkousat na menší kousky, než ho tělo může využít, bakterie mají potíže s konzumací dlouhých řetězců molekul neboli polymerů, které tvoří polyethylen. Vědci to dokázali tím, že plast pod tlakem zahřívali, čímž vznikla měkká voskovitá látka.

Vrstvičku této hmoty pak využili jako živinu pro kultury výše popsaných bakterií. To je výrazný rozdíl oproti typické fermentaci, při níž se jako zdroj živin používají cukry. „Je to, jako bychom bakterie místo dortem krmili svíčkami na dortu,“ ilustruje Zhaová.

Přeměna trvala jen 72 hodin – potom se dal vzniklý protein spřádat do nití nebo tvarovat do jinak užitečných tvarů. „Na tomto procesu je skvělé, že je nízkoenergetický a nevyžaduje použití toxických chemikálií,“ vyzdvihuje Zhaová. „Ani naši nejlepší chemici by nedokázali přeměnit polyethylen na pavoučí hedvábí, ale tyto bakterie to dokážou,“ dodává.

Proces je stále nepraktický

Než se ale výrobky z takto získaného pavoučího hedvábí objeví na pultech, budou muset vědci nejprve najít způsob, jak hedvábný protein vyrábět efektivněji. „Tato studie prokázala, že bakterie můžeme použít k přeměně plastu na pavoučí hedvábí. V budoucnu budeme zkoumat, jestli nám úprava bakterií nebo výrobního procesu umožní zvýšit výrobu,“ nastiňuje Koffas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...