Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.

Celé to – logicky – souvisí s tím, že člověk vstupuje do nového prostředí, které nezná a které pro něj může představovat různé hrozby. A evoluce ho vybavila nástroji, jak tato rizika snížit. „Problém první noci“ je ve skutečnosti velmi kvalitním nástrojem, jak savci časté situace, jež je mohly stát život, řešili.

Experiment

Vědci to teď v nové studii popsali na myších. To znamená, že u lidí sice mohou být nějaké odlišnosti, ale celkově je mechanismus u savců pravděpodobně značně univerzální.

Při práci s myšmi autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, našli skupinu neuronů, jež se aktivují, když zvíře vstoupí do nového prostředí. Tyto neurony uvolňují molekulu zvanou neurotensin zodpovědnou za udržování bdělosti. Právě tato molekula pak myši chrání před potenciálními nebezpečími v neznámém prostředí „mělčím spánkem“.

Zvýšenou aktivitu jednoho typu neuronů autoři studie ověřili během další části experimentu, kdy tyto neurony potlačili. Myši posléze rychle usnuly, a to i v novém prostředí.

Tento objev tedy může vysvětlovat „efekt první noci“ pozorovaný u lidí. První noc na novém místě zůstává mozek ostražitější, funguje pak víc jako „noční hlídka“. Fyziologicky se to projevuje například tím, že jedno oko zůstává pootevřené, dokud se neujistí, že okolní prostředí je bezpečné. Tato porucha spánku je sice popsaná už desítky let, ale mechanismus mozku, který za ní stojí, zůstával až doposud nejasný.

Výsledky nejsou jen zajímavostí, ale mohly by vést k novým způsobům léčby nespavosti a úzkostných poruch, včetně právě problému první noci. Stejné mechanismy spojené s neurotensinem jsou navíc spojené s celou řadou dalších duševních potíží, včetně depresí a posttraumatického syndromu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...