Americká společnost Colossal Biosciences, která se pokouší oživit dávno vymřelé mamuty, oznámila první větší úspěch. Podařilo se jí geneticky upravit myši tak, aby měly srst jako pravěcí chobotnatci.
„Je to velká věc,“ komentovala geneticky upravené myši vědecká ředitelka společnosti Beth Shapirová. „Tento úspěch nás posunul o krok blíže k našemu cíli, tedy ‚odvymření‘ mamuta,“ prohlásil zakladatel firmy Ben Lamm.
Vědci nejprve získali DNA z mamutů, kteří sice zemřeli před desítkami tisíc let, ale jejich genetická informace se dochovala v jejich mumifikovaných tělech zamrzlých v sibiřském ledu. Poté cíleně upravovali myší embrya o desítku genů, které jsou odpovědné za typickou mamutí srst.
Na webu bioRxiv ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením, popsali, že na svět přišlo z těchto embryí na svět celkem 34 mláďat – všechna zdravá a srstnatá. Zatím není jasné, jestli srst funguje i jinak než jako vizuální zajímavost, například že by zvířatům pomohla přežít drsné arktické zimy. To chtějí prozkoumat v laboratorních podmínkách, geneticky upravená zvířata se totiž nesmí dostat ven. Vystaví je nízkým teplotám a budou testovat, jestli mamutí geny „daly myškám i něco jiného než roztomilost“, jak říká Shapirová.
Myši s mamutí srstí nejsou definitivním výsledkem tohoto experimentu, jde jen o první krok. Cílem je totiž znovustvoření samotných obrovských mamutů. Série genetických manipulací ale může vědcům pomoci přiblížit se tomuto ideálu.
Cílem firmy navíc není pouze samotné oživení druhu. Chtěli by rovněž upravit moderní slony tak, aby získali mamutí vlastnosti, díky nimž by přežili v místech, která tito srstnatí savci obývali v minulosti. Rádi by, aby v těchto ekosystémech „noví mamuti“ plnili i stejné ekosystémové role, které by mohly Arktidu obohatit. Právě to ale vyvolává také největší odpor a obavy odborné veřejnosti. Dle kritiků by znovuzavedení tak velkého druhu bez znalostí možných důsledků mohlo vyvolat změny, které si lidé nepřejí.
Reklama pro laboratoře?
Colossal Bioscience má v plánu návrat více druhů savců, kteří už vymřeli, a to včetně slavného tasmánského tygra neboli vakovlka. Už před několika lety zástupci společnosti naznačili v rozhovoru pro MIT Technology Review, že veřejnost by mohla tyto oživené tvory vidět ve zvláštním zábavním parku.
Ke scénám jako z Jurského parku je firma stále ještě hodně daleko. I výzkum návratu mamutů je teprve na svém začátku. Podle kritiků slouží hlavně jako reklama pro laboratoře, které upravují geny hospodářských zvířat.
Hlavním komerčním záměrem firmy je totiž vylepšení genů prasat. Ta by dle společnosti mohla získat vlastnosti, jež pomohou jejich chovatelům k vyšší ziskovosti, například tím, že se vepři stanou odolnějšími proti nemocem.
