Vědci vyvinuli slibnou univerzální vakcínu proti ptačí chřipce

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

Ptačí chřipka se šíří mezi celou řadou druhů ptáků i savců, zasáhla už i domácí a zemědělská zvířata, ale kolující variantou (A5) se nakazilo zatím jen málo lidí, kteří navíc virus nikomu dalšímu nepředali – zatím.

Chřipkové viry se mění pod evolučním tlakem, byť pomaleji než například koronaviry, takže se experti domnívají, že k přeskoku jednou dojde. A lidstvo by na to mělo být připravené, už jen proto, že právě ptačí chřipka byla původcem jedné z nejhorším pandemií v dějinách – takzvané španělské chřipky na začátku dvacátého století.

Obecně se dá bránit dvěma způsoby: léčbou a prevencí. Vývoj antivirotik je velmi složitý a drahý, navíc zabránit vzniku závažné nemoci je účinnější, než ji pak léčit. Proto se biomedicínský výzkum soustředí spíše na druhou cestu. Tu představuje očkování.

Současná obrana spočívá v neustálé aktualizaci vakcín specifických pro jednotlivé kmeny, což je pomalý a reaktivní proces, který vyžaduje čekání na vznik nových variant, než mohou být vyvinuty a nasazeny odpovídající vakcíny. To vystavuje populaci riziku v raných fázích epidemie.

Dekáda s virem

Vědci teď hlásí, že dosáhli dlouho očekávaného pokroku: vyvinuli koncepční vakcínu, která by mohla poskytovat širokou ochranu proti všem známým a nově se objevujícím variantám vysoce patogenních virů ptačí chřipky (A5), a to včetně těch, které teprve vzniknou. Tento druh jednorázové komplexní ochrany by podle autorů mohl výrazně zlepšit obranu proti hrozbě budoucí pandemie.

Vysoce patogenní viry ptačí chřipky (A5) představují významný globální zdravotní problém. Výzvou pro výrobce vakcín je to, že povrchový protein viru, hemaglutinin, se neustále mění a vyvíjí, což ztěžuje vývoj vakcíny, která by byla účinná proti všem kmenům.

Vývoj virů A5 je tak složitý a nepředvídatelný, že Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 2006 doporučila 48 nových kandidátních vakcín. Ve studii publikované v časopise Nature popsala Mathilde Rochardová z Erasmus University Medical Center v Nizozemsku, jak vyvinula metodu pro návrh vakcíny, která cílí na všechny kmeny, nikoli pouze na jeden.

Vědci nejprve vytvořili detailní 3D mapu toho, jak se protein A (H5) HA změnil v průběhu desetiletí, aby tak pochopili, jak se různé kmeny dělily a měnily. Na základě těchto informací mohli snadno vidět celou historii a rozmanitost různých kmenů a vymyslet, na co vakcínu zacílit.

Vybrali si protein, který se nachází uprostřed „mapy“ vývoje viru, což znamená, že je evolučně zdaleka nejstabilnější částí. A tedy by měl být přítomný ve většině variant tohoto druhu chřipky, které existují, ale také u těch, jež během příštích desítek let vzniknou.

Základní myšlenka vakcíny spočívá v tom, že vystavením imunitního systému tomuto centrálnímu antigenu může tělo produkovat širší škálu protilátek pro boj proti budoucím infekcím.

Testy na zvířatech byly úspěšné

Vědci pod vedením Mathilde Rochardové nakonec testovací várku vakcíny vyrobili a v laboratoři otestovali – nejprve na buněčných kulturách a potom i na zvířatech. Konkrétně na fretkách, které se často využívají právě pro výzkum chřipky.

Ukázalo se, že toto experimentální (a tedy zdravotními úřady zatím neschválené) očkování opravdu poskytuje širokou ochranu proti výrazně odlišným kmenům ptačí chřipky. V ochraně je podobně účinné jako dosavadní vakcíny specializované na jeden konkrétní kmen.

Výsledky na zvířatech jsou sice povzbudivé, ale práce zatím není ani zdaleka u konce. Autoři očkovací látky by chtěli začít s testy na lidech, jež by měly ověřit, jestli je bezpečná a účinná také u nich. Pokud by se obě tyto vlastnosti potvrdily v praxi, mohlo by se začít s výrobou pro případ krizové situace, jíž by pandemie ptačí chřipky určitě byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 15 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 16 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 17 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 21 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.