Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.

Tohle jednoduché pravidlo zná asi každý, kdo jen zavadil o téma DNA, učí se to už na středních školách: DNA vzniká kopírováním vzoru. Jeden enzym funguje jako jezdec na zipu – rozepne dvojitou šroubovici na dva samostatné řetězce. Další enzym pak vytvoří pro každý z nich kopii, pěkně jednu část po druhé. Výsledkem jdou dvě kopie původní DNA.

To je základ veškerého života na Zemi, který je založený na deoxyribonukleové kyselině. Jenže nový výzkum vědců ze Stanfordovy univerzity prokázal, že to je složitější a že toto pravidlo není univerzální.

Překvapení

V odborném časopise Science experti popsali, jak narazili na úplně nový mechanismus. Objevili ho, když zkoumali, jak se bakterie brání proti virům. Popsali enzym, který u bakterií dokáže vytvářet opakovanou sekvenci DNA, aniž by kopíroval deoxyribonukleovou kyselinu jako šablonu. Místo toho používá jako mustr svou vlastní strukturu, tedy bílkovinu.

„Samotný protein slouží jako návod pro sekvenci DNA,“ říká stanfordský biochemik Alex Gao, hlavní autor studie. „To bylo docela překvapení. Jedná se o zásadně nový způsob, jakým život produkuje DNA,“ dodal.

Gao nicméně uznává, že systém DRT3, jak mechanismus autoři nazvali, vytváří pouze jednu konkrétní opakující se sekvenci. „Nepředstavuje to obecný mechanismus, jakým proteiny zapisují genetický kód,“ říká vědec. Systém DRT3 je ale rozšířený napříč bakteriemi, což naznačuje, že nejde o biochemickou kuriozitu. Jak konkrétně by měl bránit bakterie proti virům, ale doposud vědci také netuší.

Nadšení z průlomu i skepse

„Tento výzkum je průlomový,“ uvedl pro odborný časopis Science biochemik Philip Kranzusch z Harvard Medical School, který se zabývá bakteriální obranou a na studii se nepodílel.

Jeho postoj sdílí i Adi Millmanová, která se věnuje biologii na Massachusetts Institute of Technology. Použití bílkoviny jako šablony pro syntézu DNA je podle ní „významným koncepčním posunem od klasického centrálního dogmatu“, v němž informace proudí jedním směrem od nukleových kyselin, jako je DNA, k bílkovinám.

Jiní biologové jsou podle Science k těmto závěrům poněkud skeptičtější. Tato nově vzniklá DNA, kterou vytvořil enzym, je pro vědce stále poněkud kryptická, nestává se totiž součástí genomu bakterie. Není tak zatím úplně jasné, k čemu vlastně slouží.

Naděje pro medicínu

Tým ze Stanfordu i další vědci přesto doufají, že tato nová forma syntézy DNA by se dala jednou využít pro blaho lidstva. Jak? Podobně jako dobře známé genetické nůžky CRISPR, které se dnes využívají v tisícovkách aplikací genového inženýrství – také on byl původně součástí přirozeného bakteriálního obranného systému. Umět snadno a efektivně kopírovat DNA by mohlo být stejně výhodné, jako ji dnes pomocí CRISPRu vědci krájí, stříhají a přesunují.

„DRT3 představuje ‚vše v jednom‘ – molekulární stroj pro sekvenčně specifickou syntézu DNA, což je v přírodě vzácný nález,“ dodává Gao. Pokud by vědci přišli na to, jak ho upravit tak, aby produkoval i jiné sekvence, mohli by vytvářet přizpůsobené řetězce DNA, například pro výrobu pokročilých biomateriálů.

V širším kontextu tento objev podtrhuje, kolik toho v mikrobiální biologii pořád ještě zůstává před moderní vědou skryto – a to i přes stovky zásadních výzkumů v posledních dekádách. DRT3 by podle Gaa měl proto být vnímán jako „katalyzátor k přehodnocení temné hmoty mikrobiálního světa“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...