Podle nového mezinárodního výzkumu by se měly přepsat geologické pojmy pro označení věků. Studie přináší nové argumenty pro to, že v padesátých letech dvacátého století nastal nový věk – antropocén. Jeho hlavním činitelem už nejsou přírodní vlivy, ale člověk a jeho aktivita.
Lidská civilizace vděčí za svou existenci holocénu. Toto geologické období trvá už 11 700 let, tedy od konce poslední doby ledové. Přineslo stabilitu klimatu, kterou homo sapiens využil, aby se začal živit zemědělstvím, usadil se, začal stavět města a stal se celoplanetárním druhem.
Podle mnoha vědců ale holocén skončil – a nahradil ho antropocén. Věk člověka. Této nové éře dominují změny na planetě, k nimž došlo v důsledku lidského chování.
Tento pojem je mezi geology značně kontroverzní. Vloni dokonce došlo na setkání Mezinárodní unie geologických věd k hlasování, jestli ho používat. Geologové v něm myšlenku na zahájení nové epochy definované vlivem člověka na planetu odmítli. Upozornili na mnohem delší historii vlivu člověka na Zemi, včetně počátků zemědělství a průmyslové revoluce, a na znepokojení nad zařazením nové jednotky do geologické časové stupnice.
Teď ale nový výzkum předchozí shodu narušuje – podle něj už opravdu antropocén nastal. Na studii pracovali vědci z japonských a australských univerzit, kteří dospěli k závěru, že nejlepším datem začátku antropocénu jsou padesátá léta dvacátého století. Argumenty předložili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences na konci září.
Příběh antropocénu
Myšlenku, že právě člověk je hlavním činitelem změn na Zemi, navrhl jako první meteorolog Paul Crutzen, nositel Nobelovy cen za chemii. Roku 2002 naznačil, že holocén skončil a že začala právě tato nová éra v dějinách planety.
Od té doby planetární vědci o této otázce diskutují. Někteří tvrdí, že důkazů pro vyhlášení začátku nové éry je víc než dost – naopak jiní tvrdí, že jich zatím není dost. V této nové studii vycházel výzkumný tým z přesvědčení, že existuje dostatek důkazů, které potvrzují počátek antropocénu – a tak musí existovat i bod, ve kterém začal.
Tři kandidáti na začátek věku člověka
Po přezkoumání dostupných důkazů vědci stanovili tři vhodné kandidáty pro začátek antropocénu. Prvním z nich byl konec 19. století, kdy začala průmyslová revoluce. Současně to byla doba, během níž se začala zvyšovat koncentrace olova na povrchu Země, také se začaly měnit poměry stabilních izotopů a rovnováha živin v půdě.
Jako druhého kandidáta navrhli počátek 20. století, kdy došlo ke změnám v pylu na celém světě, k významnému nárůstu černého uhlíku a také k rozsáhlým změnám stabilních izotopů.
Třetím kandidátem se stala už zmiňovaná polovina minulého století, kdy došlo k nejvíce měřitelným globálním a trvalým změnám. Tehdy se po celém světě začaly objevovat organické znečišťující látky a také plasty a mikroplasty. Byl to také začátek jaderného věku, kdy se všude na Zemi našly důkazy o testovacích výbuších. A konečně to byl začátek velkých dopadů vyplývajících z globálního oteplování.
Po porovnání globálního dopadu všech tří kandidátů dospěl výzkumný tým k závěru, že za skutečný počátek antropocénu je s největší pravděpodobností třeba považovat právě třetí zmíněné období. Podle nich vykazuje nejsnáze pozorovatelné a měřitelné globální změny. Jedná se o takové, které by v případě odchodu člověka ze scény pravděpodobně trvaly tisíce, ne-li miliony let, než by se vrátily na úroveň holocénu.
