Viry mohou být nejen na Zemi, ale také všude v kosmu, říká známý astrobiolog

Astrobiolog Paul Davies, jehož knihy o astrofyzice vyšly i v Česku, popsal, jak klíčovou roli by měly mít viry v životě na kosmické úrovni. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že něco podobného virům by mohlo být součástí života úplně všude.

Profesor Paul Davies je v současné době ředitelem výzkumného ústavu Center for Fundamental Concepts in Science na Arizonské státní univerzitě. Podle něj představa mimozemšťanů, jak s ní astrobiologové pracují, sahá od vyspělých supercivilizací až po okem neviditelný mikrobiální život.

K udržení života jako celku, ať už v jakékoli podobě, je ale podle Daviese pravděpodobně zapotřebí, aby existovalo široké spektrum mikrobů a dalších mikroskopických činitelů. A podle něj by součástí této rovnice měly být i viry – anebo něco, co hraje podobnou ekologickou roli.

„Viry ve skutečnosti tvoří součást sítě života,“ řekl Davies. „Očekával bych, že pokud máte mikrobiální život na jiné planetě, musíte mít, pokud má být udržitelný a trvalý, plnou složitost a robustnost, která bude spojena s možností výměny genetických informací.“

Viry jako klíč k životu

Podle Daviese lze viry považovat za „mobilní genetické prvky“. Řada studií totiž v poslední době popsala a prokázala, že genetický materiál z virů mnohokrát během evoluce pronikl do genomu nejrůznějších živočichů – také lidí – procesem známým jako horizontální přenos genů.

„Jeden můj přítel si myslí, že většina, a určitě významná část lidského genomu, je ve skutečnosti virového původu,“ řekl Davies, jehož nová kniha What's Eating the Universe? (Co žere vesmír?) vychází tento týden. Zatímco význam mikrobů pro život je podle Daviese dobře znám, role virů je zatím pochopená výrazně méně.

Pokud ale na jiných světech existuje buněčný život, budou podle něj pravděpodobně existovat i viry nebo něco podobného, co mezi nimi přenáší genetickou informaci.

„Nemyslím si, že jde o to, že se vydáte na nějakou jinou planetu a tam budete jenom vy a jeden druh mikroba, který si tam bude spokojeně žít. Myslím si, že to musí být celý ekosystém,“ dodal astrobiolog.

Myšlenka mimozemských virů sice může v současné pandemické době připadat znepokojivá, podle Daviese ale lidé nemusí propadat panice. „Nebezpečné jsou jen viry, které jsou velmi dobře přizpůsobené svým hostitelům,“ řekl. „Pokud existuje skutečně mimozemský virus, pak je pravděpodobné, že nám nebude ani vzdáleně nebezpečný.“

Davies těmito komentáři reagoval na novou studii, která vyšla na konci srpna. Její autoři popsali, že díky pokroku v pozorovacích technologiích by mohly být známky života mimo Sluneční soustavu zjištěny už během tří let.

Viry jsou dobré

Pandemie Covidu upoutala na viry a jejich rizika značnou pozornost a pro významnou část lidstva představují jednu z největších hrozeb. Podle Daviese ale nejsou všechny špatné. „Ve skutečnosti jsou většinou dobré,“ řekl.

Mezi jejich pozitivní role patří, že viry, které infikují bakterie, známé jako fágy, pomáhají udržovat bakteriální populace pod kontrolou, aby se nepřemnožily. Viry jsou ale spojené i s řadou dalších důležitých procesů – od pomoci rostlinám přežít v extrémně horké půdě až po ovlivňování biochemických cyklů.

„Myslím, že bez virů by na planetě Zemi možná neexistoval žádný trvalý život,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...