Vysazování nových lesů je ještě účinnější zbraní proti změnám klimatu, než se předpokládalo, ukázal výzkum

Sázení lesů a ochrana těch stávajících jsou klíčové faktory pro ochranu lidstva před příliš velkou změnou klimatu, ukazuje nový výzkum. Až doposud totiž vědci nebyli schopni do modelů zahrnout vliv oblaků, které nad lesy vznikají.

Sázení stromů a obnovování lesů patří k nejjednodušším a přitom „nejpřirozenějším“ řešením klimatických problémů. Jenže popsat vliv stromů na teplotu ovzduší je mnohem složitější, než se na první pohled zdá.

Jak konstatovala nová zpráva Mezivládního klimatického panelu zveřejněná v pondělí 9. srpna, planeta Země se otepluje kvůli vyššímu množství skleníkových plynů, které se uvolňují do atmosféry vlivem lidské činnosti. A protože stromy v sobě mohou tento přebytečný uhlík vázat, nabízí se sázet vyšší množství stromů – to by mělo uhlík pohlcovat a Zemi ochlazovat.

Jenže tato úvaha nemusí být správná, varuje množství studií. Existuje totiž i teorie, že sázení lesů ve středních zeměpisných šířkách (tedy například v Severní Americe nebo Evropě) by mohlo naopak způsobit rychlejší oteplení planety. Lesy totiž pohlcují velké množství slunečního záření, protože mají nízké albedo – tak se označuje míra schopnosti povrchu odrážet sluneční světlo. V tropech je nízké albedo kompenzováno vyšší absorpcí oxidu uhličitého hustou celoroční vegetací. V mírném podnebí by ale zadržované sluneční teplo mohlo vyvážit jakýkoli ochlazující účinek, který by lesy poskytovaly díky odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry.

Výjimka ve výjimce

Působí to složitě – jenže ve skutečnosti je to ještě složitější – nová studie vědců z Princetonské univerzity totiž zjistila, že tyto obavy opomíjejí klíčový faktor – mraky. Ve výzkumu, který vydali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, uvádějí, že hustější formace mraků spojené s lesnatými oblastmi znamenají, že zalesňování je s velkou pravděpodobností při ochlazování zemské atmosféry ještě účinnější, než se dosud předpokládalo.

„Hlavní věc je, že nikdo nevěděl, jestli je vysazování stromů ve středních zeměpisných šířkách dobré, nebo špatné – a to kvůli problému s albedem,“ uvedl autor práce Amilcare Porporato. „Jenže když vezmeme v úvahu, že mraky se častěji tvoří nad zalesněnými oblastmi, pak je výsadba stromů na velkých plochách výhodná a měla by se cíleně provádět pro klimatické účely.“

Mraky mají totiž přes den na Zemi ochlazující – i když přechodný – účinek. Kromě toho, že oblaka přímo blokují dopad slunečních paprsků na zemský povrch, mají navíc vysoké albedo, podobně jako led a sníh. Moderní klimatologie s nimi má ale problém: vzhledem k jejich nestabilitě a proměnlivosti se jen těžko studují a ještě hůř zahrnují do různých klimatických modelů – proto bývají mnohdy vynechávány.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že klimatické modely podhodnocují ochlazující účinek denního cyklu oblačnosti. Už vloni oznámili, že změna klimatu by mohla vést ke zvýšení denní oblačnosti v suchých oblastech, jako je americký jihozápad, které jsou v současnosti ideální pro výrobu solární energie.

Praktické využití pro reálný život

Modely ukázaly, že nad zalesněnými oblastmi se mraky tvoří častěji než nad pastvinami a jinými oblastmi s nižší vegetací a že tato zvýšená tvorba mraků má na zemskou atmosféru ochlazující účinek. Na základě družicových dat vědci vypozorovali, že nad zalesněnými oblastmi se mraky tvoří také dříve odpoledne, což má za následek delší trvání oblačnosti a více času, kdy oblaka odrážejí sluneční záření od Země.

Tato zjištění by mohla pomoci při tvorbě strategií – vlhčí oblasti ve středních šířkách, jako je východ Spojených států nebo jihovýchodní Čína, jsou vhodné pro vysazování stromů, ale jsou atraktivní i pro zemědělství. Jedním z přístupů by bylo spojit zalesňování středních šířek s distribucí plodin odolných vůči suchu pro oblasti méně vhodné k zalesňování, uvádějí autoři studie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...