Vysazování stromů může vést k oteplování planety. Viníkem je schopnost odrážet sluneční paprsky

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Problém souvisí s takzvaným albedem stromů a lesů, jehož efekt by mohl vést k poněkud nezamýšlenému dopadu masivního vysazování stromů. Ve výsledku by to totiž dopady klimatických změn mohlo zhoršit.

Albedo je schopnost daného povrchu odrážet dopadající sluneční záření zpět do vesmíru. Zjednodušeně: Čím je povrch světlejší, tím má větší albedo. A to znamená, že se více energie odrazí, a tedy dojde k menšímu ohřátí povrchu. Naopak tmavé povrchy mají nízké albedo, což vede k jejich snadnějšímu zahřívání. S tímto jevem má zkušenosti každý člověk už jen proto, že moc dobře ví, jak se liší vnímání tepla v černém a bílém oblečení při vystavení slunečním paprskům.

A podobně velký rozdíl může hrát albedo celoplanetárně. Změna odrazivosti z globálního pohledu může mít značný dopad na teplotu. Například sníh a led mají vysoké albedo, působí jako jakási obří zrcadla pro sluneční světlo a pomáhají udržovat nízké teploty. Tmavé povrchy, jako jsou oceány, černozem nebo městské ulice, mají nízké albedo. Přijímají velkou část sluneční energie, které mění v teplo. Lesy, které obecně mají tmavou barvu, navzdory svému přínosu pro čištění vzduchu nebo jako životní prostor řady živočichů, své okolí z dlouhodobého pohledu rovněž oteplují.

To se nejvíc projeví v oblastech, kde se vytváří sezonní sněhová pokrývka v zimní polovině roku. Když leží na zemi sníh, má takový povrch vysoké albedo. Pokud ale sněhem pokrytou krajinu nahradí tmavé lesy, albedo dramaticky klesá. Tmavé listy stromů pohlcují více slunečního světla, přeměňují je na teplo a vedou ke zvýšení místních teplot, a to i v zimě, kdy je sluneční energie relativně nejméně. Snahy o zalesnění vyšších zeměpisných šířek tak můžou vést k nárůstu průměrné teploty (což dál sníží rozlohu a dobu udržení sněhové pokrývky, což prohloubí oteplení těchto regionů). Ve finále tak pozitivní efekt „odsávaní“ uhlíku z atmosféry může být vykompenzován zmíněným mechanismem oteplení. Tento efekt se potenciálně uplatní především v Kanadě, ve Skandinávii a na severu Ruska.

Zalesňování povede k oteplování

Možná pro někoho překvapivé může být působení stromů v suchých oblastech. Krajina porostlá suchou a řidší vegetací totiž sice nemá tak vysoké albedo jako sníh a led, přesto ve srovnání s tmavým lesem odráží víc dopadajících slunečních paprsků. Jinými slovy, zalesňování těchto oblastí rovněž povede k oteplování, a to ve finále může dál prohloubit negativní dopady nárůstu teplot, například v podobě zvýšeného výparu vody. Jedná se především o okraje Sahary, rozsáhlá území ve vnitrozemí Asie a Austrálie, části Chile a Argentiny nebo západní vnitrozemí USA.

Jak je patrné, zalesňování není – s ohledem na složité vzájemné propojení albeda a lokálního podnebí – univerzálním nástrojem, jak řešit změnu klimatu. Je nezbytné pečlivě promýšlet a plánovat potenciální klimatické dopady rozsáhlejších zásahů do krajiny. Výběr správných druhů stromů, zvážení jejich albeda a strategický výběr míst výsadby jsou kritickými kroky k maximalizaci klimatických přínosů zalesňování. Skupina vědců v nové studii publikované v Nature Communications nyní přišla s detailní mapou světa, která ukazuje oblasti, ve kterých má výsadba stromů největší význam a přínosy pro klima. Pro Česko platí, že vysazování lesů má pozitivní efekt na klima, i když ve srovnání s tropickými lesy je jenom asi třetinový.

Je ale vhodné zdůraznit, že i když skutečný dopad zalesňování na klima může být menší, než naznačovaly původní odhady týkající se pouze uhlíku, stromy nadále zůstávají zásadním prvkem biologické rozmanitosti, čistšího vzduchu a vody a důležitý je například i jejich rekreační faktor pro lidi. A stále platí, že minimálně stejně významné jako výsadba nových stromů pro klima by bylo zastavení nebo alespoň výrazná redukce probíhajícího odlesňování především v tropických oblastech naší planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 16 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 23 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.