Výzkum: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou

Nahrávám video

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.

Studie pohřebišť z osmého století, tedy z avarského období, je součástí mezinárodního projektu Evropské výzkumné rady HistoGenes, na kterém spolupracuje tým ArcheoGen Zuzany Hofmanové z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výsledky výzkumu publikoval časopis Nature. „Vzorky se analyzují specifickými postupy, které minimalizují jejich možnou kontaminaci skrz DNA z okolí,“ uvedla členka týmu Pavlína Ingrová.

Avaři přišli v šestém století z východoasijských stepí a usadili se ve střední Evropě mezi místním obyvatelstvem. Pohřebiště v okolí Vídně nabízejí bohatý archeologický materiál. Mnoho otázek – třeba do jaké míry se populace mísily – však zůstávalo nezodpovězených.

Avarské dobové hřbitovy v jižní Vídeňské pánvi analyzované v projektu HistoGenes
Zdroj: Masarykova univerzita Brno

Jako by se porovnávali dnešní Evropané a Asiaté

Analýza pěti set hrobů z Mödlingu a sto padesáti z Leobersdorfu přinesla nečekané výsledky. Zatímco obyvatelé Leobersdorfu byli převážně východoasijského původu, ti z Mödlingu měli předky spojené s evropskými populacemi.

Genetický rozdíl mezi oběma skupinami byl velmi zřejmý – na úrovni toho, jako by se porovnávali dnešní lidé z Evropy a východní Asie. Archeologické pozůstatky obou komunit a jejich způsob života však byly velmi podobné. Kulturní integrace tak fungovala i přes velké genetické rozdíly a všichni se zřejmě považovali za Avary.

Jedno z nejmírumilovnějších období

Podle historických, archeologických a antropologických dokladů to bylo jedno z nejmírumilovnějších období v dějinách vídeňské oblasti, a to navzdory pověsti Avarů jako válečníků. Na kostrách nejsou bojová zranění a téměř žádné známky nemocí.

Díky nové strategii celoplošného odběru vzorků a vysoce citlivé genetické analýze bylo možné mezi zemřelými objevit vysoký počet příbuzných. „Velké množství genetických vztahů mezi jednotlivci nám umožnilo rekonstruovat šestigenerační rodokmeny na obou lokalitách, ty byly dokonce souběžné,“ popsala Hofmanová.

Vazby mezi geneticky odlišnými komunitami neexistovaly

Jen výjimečně postrádali jedinci na každém pohřebišti nějakou biologickou vazbu na někoho jiného, téměř všichni byli nějak spřízněni. „Přesto se nenašly žádné vztahy mezi příbuznými, a to ani mezi vzdálenými,“ doplnila spoluautorka studie Denisa Zlámalová.

Genetické vazby mezi souběžně fungujícími a jen dvacet kilometrů vzdálenými pohřebišti v Mödlingu a Leobersdorfu však paradoxně téměř neexistovaly. Obě komunity se řídily podobnou sociální praxí, kdy si vybíraly partnerky z jiných komunit, avšak z těch, které jim byly geneticky blízké. I přes sdílení stejné kultury a mírové soužití tak přetrvávala pomyslná bariéra daná dávným původem jednotlivých skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...