Austrálii letos zasáhly mimořádně silné požáry, které svým rozsahem nemají v dějinách obdobu. Přinášíme souhrn všeho důležitého o této mimořádné situaci.
1. Proč jsou letos požáry tak silné?
Požáry jsou součástí každého australského léta a jsou tedy „přirozené“. Mimořádný je teď jejich rozsah, který má dlouhodobější příčiny. V posledních desetiletích v Austrálii ubývá jarních srážek, poslední jaro patřilo k těm vůbec nejsušším a současně nejteplejším. Sucho je přitom hlavním zdrojem požárů, stojí v rozsáhlé zprávě Australského meteorologického úřadu z roku 2018.
Nejsilněji se to projevuje v jižní části kontinentu, který zažívá řadu let sucha rekordní. V listopadu byly srážky vůbec nejnižší v dějinách, uvádí zvláštní meteorologická zpráva. Problémem je nejen nižší celkový objem srážek, ale také to, že velké množství deště spadne najednou během bouří – v krajině se tak voda nezachytí a nepomůže jí.
Dalším významným faktorem při vzniku požárů jsou teploty a síla větru, který pomáhá šířit oheň dál. Zatímco síla větru se podle meteorologů nijak zásadně nemění, výrazně v posledních desetiletích přibývá extrémně teplých dní – například v prosinci 2019 zaznamenala země zatím nejteplejší den ve svých dějinách – teplota dosáhla 41,9 stupně Celsia.
2. Může za to klimatická změna?
Podle australských meteorologů má drtivá většina jevů, které jsou spojené s požáry, přímé spojení s klimatickými změnami. Tento vliv potvrzuje i David Bowman, expert na ekologii požárů z Tasmánské univerzity v Hobartu.
Od roku 1910 se tento kontinent oteplil již o jeden celý stupeň Celsia, což vede k větší frekvenci extrémních teplot. Velmi vysoké denní a noční teploty přicházely v letech 1951–1980 s dvouprocentní pravděpodobností – dnes je to již 12 procent. Teplejší dny jsou v současné době pravděpodobnější během všech ročních období, nejvíce ale na jaře.
Teplý vzduch, který stoupá nad světadíl, zase brání přísunu oblačnosti, takže na zemi dopadá méně vlhkosti. Meteorologové a klimatologové ale současně zdůrazňují, že na Austrálii a její podnebí má dopad celá řada sezonních i dlouhodobějších faktorů – například jevy El Niño a La Niña.
3. Jaká část Austrálie je zasažena?
Požáry už během této sezony zasáhly 14,7 milionu akrů (skoro šest milionů hektarů) australského území. Pro srovnání – během masivních požárů, které postihly roku 2018 Kalifornii, shořely čtyři miliony akrů a během loňských požárů v Amazonii shořely v Brazílii dva miliony akrů lesa.
Již nyní se v Austrálii potýká s požáry dvakrát tolik území co za celý loňský rok. Nejvíce postižená je oblast Nového Jižního Walesu (8,9 milionu akrů), kde leží také největší město země Sydney a žije tam přes sedm milionů lidí. Požáry ale postihly také nedaleký stát Victoria.
4. Nezpůsobil někdo požáry úmyslně?
Požáry, které zasáhly před rokem Amazonii, byly způsobené lidskou činností – zakládali je farmáři, kteří se tímto způsobem snaží přijít k půdě, na které by mohli pěstovat výnosnější plodiny.
V Austrálii jsou ale požáry způsobené přirozenými podmínkami: když je horko a sucho, tak ohně vznikají s vyšší pravděpodobností. Stačí úder blesku a důsledkem je požár.
Lidé ke vzniku požárů také přispěli, ale jen málo: na konci listopadu byl zatčen hasič-dobrovolník, který měl údajně zakládat ohně.
5. Jaký je dopad na lidské zdraví?
Požáry mohou mít značný negativní dopad na lidské zdraví, a to i v oblastech, kde přímo nehoří. Místa, kam se dostane hustý dusivý dým z ohňů, mohou trpět výrazným zhoršením životních podmínek. Může se to týkat až třetiny z 25 milionů Australanů.
Existuje totiž silná spojitost mezi kouřem a dýchacími a kardiovaskulárními problémy. Expert na požáry David Bowman uvádí, že dýchací problémy připraví o život více lidí než oheň.
Podmínky jsou v některých velkých městech již nyní extrémní. Například v centru Canbery dosáhl takzvaný Air Quality Index hodnoty 3463 bodů – nebezpečné pro lidské zdraví jsou přitom hodnoty už nad 200 bodů.
6. Je možné požáry hasit?
Hasit požáry těchto rozměrů je prakticky nemožné. Nejde totiž o jeden požár, ale o stovky ohnisek, která se kvůli silnému větru pohybují. Některé jsou mimořádně intenzivní, plameny podle hasičů dosahovaly až do výšky 70 metrů – byly tedy vyšší než slavná pětašedesátimetrová budova opery v Sydney.
Hasičský sbor Nového Jižního Walesu je složený ze 74 tisíc dobrovolníků, pomáhá jim i federální vláda a také armáda.
V současné době se hasiči snaží zabránit ohňům, aby se dostaly k lidem obydleným oblastem, jejich práci komplikuje také nedostatek vody způsobený dlouhodobým suchem.
7. Dá se očekávat, že pomůže déšť nebo obecně počasí a kdy?
Déšť je v podstatě jediná věc, která může s uhašením nebo alespoň s potlačením požárů něco udělat. Meteorologické předpovědi ale nenaznačují, že by měl nějaký přijít – naopak Austrálii o víkendu zasáhne další vlna extrémních veder, která zřejmě situaci ještě zhorší.
Dlouhodobější předpovědi jsou nespolehlivé.
Už v listopadu ale varoval šéf hasičů z Nového Jižního Walesu, že požáry mohou trvat celé měsíce, na Austrálii totiž vrcholné léto teprve čeká. Za normálních teplot požáry mizí na přelomu ledna a února, letošní horko, sucho a masivní rozsah již hořícího území ale naznačují, že tentokrát to bude trvat výrazně déle.
8. Jak se s požáry vypořádává australská fauna?
Zasažené oblasti jsou nepřístupné, je tedy nemožné přesně říci, kolik zvířat ohňům podlehlo. Většina těch, které jsou pohyblivější, se snaží před požáry prchat, ale mnoho druhů zvířat takovou možnost nemá. První odhady vědců ze Sydneyské univerzity ze začátku ledna říkají, že požáry připravily o život asi 480 milionů zvířat jen v oblasti Nového Jižního Walesu.
Zpráva, o které informuje agentura AFP, ale uvádí, že reálné ztráty na životech zvířat mohou být mnohem horší – mohly by se pohybovat až v miliardách. A to jde jen o přímé dopady ohňů; budoucí ztráty se nedají ani odhadovat: v zasažené oblasti podle profesora Andrewa Beattieho z Macquarieho univerzity v Sydney dojde k narušení potravního řetězce a větší zvířata budou hynout na nedostatek potravy.
9. Za jak dlouho se shořelé lokality přirozeně obnoví?
Rostlinstvo má pozoruhodnou schopnost uchytit se téměř všude, takže je pravděpodobné, že se život v nějaké formě do postižených oblastí vrátí.
Již dřívější studie prokázaly, že ohně se krajinou nešíří rovnoměrně a některá místa zůstávají nepoškozená, přestože jejich okolí je zcela zničené. „Právě v těchto oblastech, které jsou relativně nepostižené, se pak život shromažďuje – pokud se sem stihne dostat,“ uvedl profesor Beattie.
„Pokud je takových míst dostatek, poničený les se může regenerovat, ale jen když se podmínky rychle zlepší,“ dodal. Bude tedy velmi záležet na tom, jak se australské požáry budou vyvíjet v dalších měsících a také, jak bude vypadat situace příští rok.
Profesor Beattie pro agenturu AFP uvedl, že než se situace vrátí k původnímu stavu, může to trvat až 40 let.
10. Mohou mít takto rozsáhlé požáry vliv na počasí či klima mimo Austrálii?
Dopady těchto požárů se již nyní projevují také mimo Austrálii, nejsilněji na blízkém Novém Zélandu. Kouř z australských ohňů zasáhl i tento ostrov, změnil pohled na zdejší oblohu a má dopad také na tamní ledovce. Ty momentálně změnily barvu z bílé na hnědou, pod vlivem popela a sazí z australských požárů.
Požáry spalují obrovské množství biologické hmoty – a uvolňují tedy do atmosféry značné množství oxidu uhličitého. Tento skleníkový plyn je hlavní příčinou klimatických změn a čím více se ho do vzduchu dostane, tím horší a rychlejší proměna klimatu bude. Z tohoto hlediska tedy budou mít masivní požáry dopad na celou planetu – již nyní odhadem požáry poslaly do vzduchu asi 350 milionů tun oxidu uhličitého. A to představuje asi jedno procento globálních emisí za celý svět během roku 2019.
Zasažená oblast je sice obrovská, přesto může být dopad na klima paradoxně menší než u rozsahem menších lesních požárů v Kalifornii. Vegetace v australské buši totiž není zdaleka tak hustá a vysoká jako severoamerické lesy a na oxid uhličitý se tedy promění méně rostlinné hmoty.
