Vzpomínka vyvolaná vůní má velkou sílu, může to pomoci u lidí s depresemi, ukázala studie

Zapojení čichu pomáhá lidem vyvolávat si ostřejší, přesnější a pozitivnější vzpomínky. Podle amerického výzkumu by se toho dalo vyžít v psychologii při léčbě lidí trpících depresí.

Vůně naftalínu v babiččiných šatech či pach vosku na starých dědových běžkách, podobných čichových asociací má každý člověk spoustu a podle psychologů mají nečekanou sílu. V novém výzkumu popsali, jak moc mohou zlepšit náladu, ale dokonce jak by se daly využívat v terapiích.

Vědci ve studii, která vyšla v časopise JAMA, potvrdili, že vnímání dobře známé vůně má silný emocionální dopad na lidskou psychiku. To sice není nic nového, ale tento výzkum přinesl i další konkrétní poznatky: tato pomoc je velmi silná u lidí s depresí, jimž „vůně mládí“ pomáhá vybavit si pozitivní vzpomínky, a potenciálně tak může pomoci při zlepšení jejich problémů.

Studie ukázala, že vůně jsou při vyvolávání vzpomínek na konkrétní událost účinnější než slova, což znamená, že se silně podceňuje jejich využití v klinickém prostředí. Tam by podle hlavní autorky výzkumu, neurovědkyně Kymberly Youngové, mohly tyto vjemy pomoci depresivním lidem dostat se z negativních myšlenkových cyklů a přeladit myšlenkové vzorce – a to by napomohlo rychlejšímu a hladšímu uzdravení. Navíc bez chemické medikace.

Plazí mozek proti depresi

Youngová se věnuje lidské paměti celou svou kariéru. Specializuje se na amygdalu, což je právě část mozku spojená s pamětí. Youngová popsala, že ve vybavování vzpomínek má silnou roli také ta vývojově nejstarší část lidského mozku, které se proto někdy přezdívá „plazí mozek“. Ta se sice nejvíc zapojuje do kriticky důležitých rozhodnutí typu „útok, nebo útěk“, ale také řídí pozornost a soustředění na důležité události. A aby vyhodnotila, jestli se má v krizi rozhodnout pro agresi, nebo naopak ústup, pracuje také se vzpomínkami, na jejichž základě vyhodnocuje povahu a míru nebezpečí, na které reaguje.

Youngová to spojila s dalšími výzkumy, které přesvědčivě prokázaly, že lidé s depresí si obtížně vybavují konkrétní autobiografické vzpomínky a že u zdravých lidí vyvolávají vůně vzpomínky, které jsou velmi „živé a realistické“. Příčina není úplně jasná, ale zřejmě proto, že se do těchto vzpomínek zapojuje více mozkových center, včetně nervových spojení z čichového bulbu. Ale na rozdíl od jiných vědců před ní šla dál.

Řez lidskou hlavou. Žlutě jsou vyznačena vlákna olfaktorického nervu, která směřují do čichového bulbu
Zdroj: Wikimedia Commons/Patrick J. Lynch, medical illustrator

„Vlastně mě překvapilo, že nikoho přede mnou ještě nenapadlo zkoumat vybavování vzpomínek u depresivních lidí pomocí pachových signálů,“ uvedla vědkyně.

Rozhodla se proto vyzkoušet, jestli by zapojení amygdaly mohlo pomoci depresivním jedincům lépe se dostat ke vzpomínkám. A namísto nákladných a často nedostupných testů na mozkovém skeneru se rozhodla použít mnohem méně náročné technologie.

Zkouška čichem

V této studii Youngová předložila dobrovolníkům řadu neprůhledných skleněných lahviček obsahujících silné známé vůně – od pomerančů a mleté kávy, přes krém na boty, až po tygří mast. Poté, co si k lahvičkám přivoněli, dostali za úkol vybavit si nějakou konkrétní vzpomínku, ať už dobrou, nebo špatnou.

Ukázalo se, že pachová stopa pomohla připomenout si nějakou událost nejvíc lidem, kteří podle předem vyplněných dotazníků nejvíc trpěli depresemi. U nich došlo k tomu, že si vůni spojili s velmi konkrétním zážitkem – například návštěvou kavárny před dvěma měsíci.

Přestože Youngová k tomu nijak testované osoby nevedla, většina vzpomínek, jež se aktivovaly, byla pozitivních.

Po levném výzkumu přijde drahý

Youngová nehodlá skončit v nejlepším; naopak se chystá zahájit technologicky pokročilejší studii s využitím mozkového skeneru. Chtěla by pomocí něj zjistit, která centra v mozku se do tohoto procesu zapojují a jak silná jsou spojení mezi různými oblastmi.

Už teď je ale nadšená z pokroku. Ten podle ní dostatečně stačí k tomu, aby se začalo uvažovat o tom, jak tyto znalosti využít v terapeutické praxi. „Pokud zlepšíme paměť, můžeme zlepšit řešení problémů, regulaci emocí a další funkční problémy, které se u depresivních osob často vyskytují,“ dodala neurovědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...