Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.

Zimní období s mrazy se zpravidla podepisuje na stavu asfaltových, ale i betonových chodníků a silnic. Pozná se to snadno – na konci zimy je jejich povrch často poškozený a někdy se vytvoří i díry různých velikostí.

Tyto škody se běžně dávají do souvislosti se zvětšením objemu vody při jejím zmrznutí. Přechodem vody z tekutého do pevného skupenství, tedy ledu, se zvětší objem asi o devět procent. Tato expanze tlačí na okolí, kde tak významně roste tlak, který může vést k narušení pevnosti materiálů a škodám na nich. Mechanismus zvětšování objemu je téměř jedinečný právě pro vodu, respektive led. Většina kapalin se totiž při mrznutí smršťuje, a snižuje se tak jejich tlak, dokud kapalina není zcela tuhá. 

Voda a benzen

Nové výzkumy ukázaly, že tento mechanismus rozpínání vlastně nehraje téměř žádnou roli ve většině případů poškození způsobených mrazem. Jde například o trhliny ve stěnách zděných budov nebo výmoly na asfaltových silnicích. Domněnka, že takové škody vznikají v důsledku rozpínání vody, je dlouho známý omyl, prokázala nedávno skupina vědců z Federálního technologického institutu (ETH) ve švýcarském Curychu.

Při pokusech s půdou totiž vědci prokázali, že benzen, kapalina, která se při mrznutí na rozdíl od vody smršťuje, způsobuje stejné poškození jako mrznoucí voda. A to naznačuje, že změna objemu při přechodu z vody do ledu není viníkem destrukce. Místo toho se zdá, že hlavním faktorem je schopnost mrznoucích kapalin „nasávat“ další kapalinu do zamrzající oblasti.

Jak to funguje

Pro přiblížení toho, jak celý proces funguje, si lze představit brčko naplněné vodou, které leží vodorovně na rovném povrchu a na jednom konci je vystaveno teplotám pod bodem mrazu. Jak se voda na mrazivém konci brčka mění v led, vzniká kolem takto vytvořeného krystalického materiálu podtlak. Tento podtlak vyvolává „sací“ účinek, který tlačí kapalnou vodu do zóny zamrzání.

Tato nasátá voda pak rovněž zmrzne a proces se opakuje, dokud se bobtnající ledový válec nestane pro brčko příliš širokým a neroztrhne ho. Tento proces se v zahraničí označuje jako kryosukce, běžné české označení zatím nemá. V přirozeném prostředí může probíhat i poměrně dlouho a může poškozovat materiály i struktury.

Provést důkaz tohoto působení nebylo úplně jednoduché – asfalt nebo cement jsou totiž neprůhledné materiály, a tak není možné jednoduše sledovat, co se děje uvnitř. Výzkumníci z ETH v Curychu proto vizualizovali tento proces vytvořením jednoduchého modelu porézního materiálu mezi dvěma průhlednými sklíčky. Mezi těmito oddělenými sklíčky vymodelovali pomocí vhodného lepidla jediný pór o délce a šířce několika milimetrů.

Na spodní stranu póru pak nanesli tenkou vrstvu silikonu s fluorescenčními částicemi, což mělo pomoci při vizualizaci. Pór naplnili čistou vodou, jeden konec ochladili pod bod mrazu a druhý, který sloužil jako zásobník kapalné vody, zahřáli. Tým pozoroval, jak se silikon v průběhu času mění. Teprve když voda v póru zmrzla do dlouhého ledového krystalu, začala se silikonová vrstva postupně deformovat. Tento proces pokračoval i nadále. Ledový krystal se rozšiřoval a stále silněji tlačil na silikon. Mezi ním a ledem se vytvořila mezera s velmi tenkou vrstvou vody, která zajišťovala neustálé smáčení krystalu a umožňovala jeho další růst. To se však dělo mnohem pomaleji než například u půdy a asfaltu. Mezera byla totiž příliš úzká a nepřiváděla dostatek vody.

Teprve u polykrystalického ledu, což je jeho v přírodě se běžně vyskytující podoba, bylo možné dosáhnout znatelně rychlejšího růstu. A to díky mnoha kanálkům mezi krystalky, kterými mohla voda proudit. Současně platí, že led, který se tvoří rychle, obsahuje více krystalů než ten, který se tvoří pomalu. Z toho plyne, že například vznik náledí, které se často tvoří po večerním zimním dešti během následného nočního vyjasnění a poklesu teplot pod nulu, je velmi problematické nejen pro dopravu, ale i pro samotný povrch vozovek a chodníků. Po rychlém příchodu zimy a mrazu je tak žádoucí dávat si pozor na nové výmoly.

Zjištěné závěry lze využít samozřejmě i v jiných oblastech než jen u silnic a chodníků. Existence mikroskopických kanálků v polykrystalickém ledu a s tím spojené zesílení napětí v ledu činí například zvětrávání mnohem účinnějším, než se dříve předpokládalo.

Konečné odhady zvýšení této účinnosti budou zřejmě záviset na dalších, v současnosti ještě neprozkoumaných faktorech, jako je například přítomnost rozpuštěných látek ve vodě. Studium vlivu polykrystalinity na škody způsobené ledem ale může ovlivnit například využití materiálů nebo i samotnou konstrukci silnic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...