Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
V okamžicích, kdy se den ještě neodhodlal odejít a noc váhá vstoupit, se na červnové a červencové obloze objevují pozoruhodné závoje světla. Připomínají stříbřité prachové krajky, které se třpytí vysoko nad zemí.
A přesně tam, až osmdesát kilometrů nad zemí, fenomén nočních svítících oblaků vzniká. Září i ve dne, ale v tu dobu je k nim lidstvo slepé, svit Slunce je totiž mnohem silnější. Až se soumrakem (anebo při úsvitu) se lidem otevřou oči a na krátký čas tento poeticky vypadající meteorologicko-astronomický jev uvidí. A stojí to za to.
V té době jsou pod správným úhlem nasvětlená Sluncem, které je tou dobou hluboko pod obzorem. Oblaka tak lze vidět jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem oproti tmavé obloze, popisuje astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Noční svítící oblaka se dají nejlépe pozorovat v týdnech okolo letního slunovratu, který letos připadá na 21. června. „Pokud jsou výrazná, dají se zaznamenat i na aparáty chytrých telefonů,“ doplnil Horálek.
Téměř neviditelný fenomén
Noční svítící oblaka jsou natolik prchavý jev, že jejich první pozorování pocházejí až z konce 19. století. Díky rozvoji digitální fotografické techniky je ale hlavně v posledních letech zaznamenávají pozorovatelé po celém světě. „Noční oblaka vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice, které v této výšce zanechal meteorický prach, sopečné erupce nebo i průmyslová činnost lidí,“ vysvětluje jejich původ Horálek.
Noční oblaka totiž sama o sobě přímo nesvítí, ale pouze rozptylují záření ze Slunce nacházejícího se pod obzorem. „V našich zeměpisných šířkách je můžeme v červnu a první polovině července vyhlížet mezi 22:00 a půlnocí nebo ráno mezi 02:00 a 04:00,“ vybízí k pozorování opavský astronom.
Výskyt jevu se ale podle něj nikdy nedá předpovědět dopředu. „Je tedy nutné v tomto období a ve zmíněných časech vyhlížet do směrů, kde se mohou objevit. Je také nutné mít co nejlépe odkrytý severní obzor,“ zakončuje Horálek.
