Zastavte pokusy se zrcadlovým životem, vyzývají vědci. Varují před výjimečnou hrozbou

Skupina předních světových vědců, včetně nobelistů, vyzvala k zastavení výzkumu zaměřeného na vytváření „zrcadlového života“. Obávají se, že tato forma syntetických organismů představuje pro život na Zemi zásadní hrozbu.

Veškerý známý život je homochirální. To znamená, že DNA a RNA jsou tvořené „pravotočivými“ nukleotidy a naopak bílkoviny jsou tvořené „levotočivými“ aminokyselinami. Nikdy se nevyskytují levotočivé DNA nebo pravotočivé aminokyseliny. Nikdo vlastně neví, proč to tak je, ale příroda na Zemi je tak nastavená. Respektive byla. Řada vědců totiž v současné době experimentuje se zrcadlovým životem.

Zrcadlový život by byl oproti tomu normálnímu přesně opačný: DNA a RNA levotočivé, aminokyseliny pravotočivé. Vědce k takovému výzkumu vede nejen zvědavost, jak by takový život vlastně fungoval, ale také možné využití v praxi. Zrcadlové molekuly by se mohly proměnit v léčbu chronických a těžko léčitelných onemocnění, zrcadloví mikrobi by zase mohli zvýšit odolnost bioprodukčních zařízení proti kontaminaci.

Bakterie se totiž hojně využívají například v potravinářském průmyslu, vlastně u všech činností spojených s kvašením – bez nich by nebylo pivo, jogurty ani chléb. Přitom ale často dochází ke znečištění jinými bakteriemi. Kdyby se ale využívaly ty zrcadlově otočené, „znečišťovači“ by je nerozpoznali a nemohli se na ně navázat. Ve výsledku by se tak dalo předcházet obrovským ekonomickým ztrátám, jež dnes vznikají.

Jenže jiná skupina expertů se domnívá, že riziko je v tomto případě tak obrovské, že se nevyplatí pokoušet štěstí, byť je to vedené sebelepšími úmysly.

Vědci popsali problém detailně v téměř třísetstránkovém článku a v odborném časopisu Science ho doprovodili otevřeným dopisem, v němž před dalším výzkumem varují a odrazují od něj ostatní v oboru. Ve skupině znepokojených odborníků jsou například Craig Venter, americký vědec, který v 90. letech vedl soukromé úsilí o sekvenování lidského genomu, a nositelé Nobelovy ceny Greg Winter z Cambridge a Jack Szostak z University of Chicago.

„Bezprecedentní hrozba“

Riziko podle nich představují zejména potenciální zrcadlové bakterie, které by byly vytvořené jako zrcadlové odrazy molekul vyskytujících se v přírodě. Kdyby unikly z laboratoře (a toto riziko není nikdy vyloučené), mohly by se dostat do ekosystémů. Díky svým vlastnostem by bez problémů proklouzly sebelepší imunitní obranou přírodních organismů, čímž by vystavily lidi, zvířata a rostliny riziku smrtelných infekcí.

Vědci v dopise upozorňují, že zatím toto riziko nehrozí akutně; tento výzkum je natolik nový a současně složitý, že k vytvoření životaschopného zrcadlového mikroba by bylo zapotřebí nejméně deset let. Je ale zároveň možné, že například využití vyspělých umělých inteligencí by mohlo výzkum výrazně urychlit, podobně jako zkrátilo o desítky let například „rozbalování proteinů“.

Hrozba je podle autorů dopisu tak vážná, že tato skupina 38 vědců vyzvala ostatní, aby okamžitě zastavili práce na tomto cíli. Druhá výzva putovala ke sponzorům: ti by měli dát jasně najevo, že tento výzkum nebudou podporovat.

„Hrozba, o které hovoříme, je bezprecedentní,“ řekl evoluční biolog z Pittsburské univerzity Vaughn Cooper. „Zrcadlové bakterie by pravděpodobně unikly mnoha reakcím lidského, zvířecího i rostlinného imunitního systému a v každém případě by způsobily smrtelné infekce, které by se nekontrolovaně šířily.“

Tyto zrcadlové organismy by mohly být nejen smrtelné, ale navíc v podstatě nezastavitelné: nemají v přírodě predátory, takže by proti nim byla zřejmě zcela neúčinná jakákoliv antibiotika.

Řešením je konec výzkumu

Vědci už laboratorně vyrobili velké funkční zrcadlové molekuly, aby je mohli blíže studovat. Někteří dokonce udělali první krůčky k vytvoření zrcadlových mikrobů, byť výsledek je zatím daleko.

„Pokud se neobjeví přesvědčivé důkazy o tom, že by zrcadlový život nepředstavoval mimořádné nebezpečí, domníváme se, že by zrcadlové bakterie a další zrcadlové organismy, a to ani ty s upravenými opatřeními biologické ochrany, neměly být vytvářeny,“ píší autoři v časopise Science.

„Doporučujeme proto, aby výzkum s cílem vytvořit zrcadlové bakterie nebyl povolen a aby poskytovatelé finančních prostředků dali jasně najevo, že takovou práci nebudou podporovat.“

Jednou ze signatářek výzvy je i Kate Adamalová, syntetická bioložka z Minnesotské univerzity, která pracovala na vytvoření zrcadlové buňky. Jenže během svého výzkumu pochopila možné hrozby a na svůj obor změnila názor. „Neměli bychom vytvářet zrcadlový život,“ uvedla pro britský deník The Guardian. „Máme čas na diskuzi. A právě o to jsme se touto prací snažili: abychom zahájili globální konverzaci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 4 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 11 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
včera v 16:30

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.