Zbývají jich jen dvě stovky. Vědci zkoumají, jak ohrožují papoušky kakapo odolné bakterie

Biologové se obávají, že by takzvané superbakterie schopné odolat antibiotikům mohly ohrozit nejen lidi, ale také některé vzácné druhy zvířat. Například velké nelétavé papoušky.

Kakapo je jediný nelétavý papoušek na světě. Obří zelený opeřenec ale vymírá – ve volné přírodě žije jen 237 těchto ptáků, všichni na Novém Zélandu. Může se to zdát jako jejich konec, ale ve skutečnosti jejich populace roste: na začátku devadesátých let dvacátého století jich totiž žilo posledních šest desítek.

Trpí nejen kvůli invazivním druhům, které je loví, ničení jejich přirozeného životního prostředí, ale také kvůli nemoci, která se označuje jako exsudativní kloakitida. Začala se ve zmenšující se populaci těchto papoušků šířit kolem přelomu letopočtu, způsobuje jim vážné záněty, jež vedou k neplodnosti – což ještě víc snižuje pravděpodobnost, že se jejich populaci podaří zachránit.

Vědci a ochránci zvířat se obávají, že dalším problémem, který na papoušky kakapo dopadne, budou bakterie odolné vůči antibiotikům. Papoušci se totiž léčí pomocí antibiotik, a to může způsobit, že některé bakterie je budou moci snadněji napadnout – respektive si vyvinou odolnost vůči antibiotikům.

Kakapo je zatím v bezpečí

Vědci se rozhodli to prověřit, pokud by se tato hypotéza potvrdila, museli by velmi rychle (a zřejmě s velkými finančními náklady) přijít s jiným řešením léčby kakapů. Výzkum nebyl jednoduchý, tito papoušci už totiž přímo na Novém Zélandu s výjimkou jedné rezervace nežijí; v současnosti obývají jen několik ostrovů u pobřeží.

Právě na dva z ostrovů se přírodovědci vydali, aby tam odebrali vzorky z kloak čtrnácti ptáků. V laboratoři je pak analyzovali a hledali tam stopy po výše popsaných rezistentních bakteriích. Detailně pak prostudovali jednoho ze samců, o němž věděli, že podstoupil intenzivní léčbu antibiotiky.

Výsledky byly poměrně pozitivní. Kloaky papoušků sice obsahovaly jisté množství potenciálně nebezpečných bakterií, které by mohly teoreticky způsobovat problémy, ale tyto bakterie se mohly v jejich střevech objevit přirozeně. A to znamená, že při léčbě jak kloakitidy, tak i dalších chorob, se i nadále mohou používat antibiotika – samozřejmě s mírně větší mírou opatrnosti. 

Antibiotika navíc zatím neměla na ptáky žádné negativní důsledky. Také jejich účinnost zůstává zatím stále stejně vysoká. Populace kakapů je ale tak malá, že by i mírné zvýšení rizika odolných bakterií mohlo celý jejich druh ohrozit. A tak se vědci rozhodli, že budou ve studiu pokračovat, aby situaci i nadále monitorovali.

Pozoruhodný tvor

Tento papoušek je ve svém druhu opravdovým obrem: samci kakapa sovího totiž mohou měřit víc než půl metru na výšku, až 64 centimetrů. Je tak velký a těžký, že ztratil schopnost létat. Kromě toho je také výjimečně dlouhověký, existují důkazy o zvířatech, která se dožila sta let.

Neschopnost létat si kompenzuje tím, že je skvělý lezec, díky svým silných pařátům šplhá po kmenech stromů, kde nachází potravu i úkryt před predátory. Na stromech jsou téměř neviditelní, díky svému temně smaragdovému zbarvení zcela splývají se stromy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 10 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 18 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.