Chrání zebří pruhy na kravách před bodavým hmyzem? Zlepšuje opilost schopnost mluvit cizími jazyky? To jsou otázky, které si lidé pokládají nejen v nočních hodinách v restaucraci, ale překvapivě je také zkoumá věda. A právě takové bizarní výzkumy oceňují humoristické Ig Nobelovy cen (Ig Nobel Prize), jejichž výsledky za rok 2025 byly vyhlášené v noci na pátek.
Letošní ročník měl jako hlavní téma trávení a mezi hostujícími řečníky byla například doktorka Trisha Pasrichaová, která studovala souvislost mezi používáním chytrého telefonu na toaletě a vznikem hemoroidů.
Cenu za biologii získal jedenáctičlenný japonský tým, který testoval na kravách, jestli lákají méně bodavého hmyzu, když je vědci zamaskují za zebry. Výzkum potvrdil, že dobytek s namalovanými pruhy opravdu přitahuje méně hmyzu.
Cena za literaturu byla posmrtně udělena Williamu B. Beanovi, a to za analýzu růstu jeho nehtu, čímž strávil 35 let svého života. Výzkum zjistil, že s rostoucím věkem klesá rychlost růstu nehtu.
Ocenění v oblasti pediatrie získal výzkum, který řešil, zda konzumace česneku mění vůni mateřského mléka a zda tyto případné změny ovlivňují chování kojenců. Změnu vůně mateřského mléka po konzumaci česneku skutečně prokázal. Děti matek, které konzumovaly česnek, se pak podle zjištění krmily déle a sály více mléka.
Cenu za psychologii získal tým zkoumající, co se stane, když člověku řeknete, že je inteligentní. Výzkum spočíval v tom, že každý z účastníků experimentu absolvoval IQ test a později byli rozděleni do dvou skupin. Jedna byla po absolvování testu hodnocena kladně, zatímco druhá negativně. Výzkum ukázal, že pozitivní zpětná vazba posílila pocity jedinečnosti, a naopak ti, kteří obdrželi negativní zpětnou vazbu, hodnotili svou vlastní inteligenci přehnaně nízko. Experiment dokázal, že negativní zpětná vazba měla větší vliv než ta pozitivní.
Výzkumníci, kteří testovali teorii, že pití alkoholu může zlepšit schopnost lidí komunikovat v cizím jazyce, získali Ig Nobelovu cenu míru. Vědci ve své práci naznačují, že intoxikace snižuje strach z používání cizího jazyka a tím zvyšuje schopnost jedince jím komunikovat.
Zapáchající boty i opilí netopýři
Prvenství v kategorii inženýrství získala skupina vědců zkoumající, jak zapáchající boty ovlivňují zážitek z používání botníku. Na základě svého výzkumu se vědci nyní pokoušejí vytvořit přístroj, který se pachu bot zbaví.
Cenu za letectví získali vědci testující vliv konzumace alkoholu na schopnost netopýrů létat a používat echolokaci. Výzkum potvrdil, že alkohol skutečně ovlivňuje tyto schopnosti. Netopýři, kterým byl podán, vzlétali pomaleji a byly u nich patrné problémy s použitím echolokace.
Další kategorie byla určena fyzice. Tuto rubriku ovládl tým, který studoval chování omáčky na těstovinách a zejména to, jak zabránit jejímu zhrudkovatění. Poslední kategorie patřila chemii, kde ocenění získal tým vědců zkoumající, zda je konzumace teflonu dobrým způsobem, jak zvýšit objem jídla, a tím i pocit sytosti, aniž by se zvýšil obsah kalorií. Doma to ale rozhodně nezkoušejte – teflon je sice sám o sobě opravdu chemicky netoxický, ale neplatí to, když se začne zahřívat, navíc se do něj přidávaly jiné toxické látky.
Výzkum absurdit přináší pokrok
„Za každým zdánlivě absurdním experimentem se skrývá poznatek čekající na odhalení,“ řekla podle stanice CNN docentka biologie Carly Yorková, která byla součásti ceremoniálu v přechozích ročnících.
„Zhruba polovina veškerého ekonomického růstu v USA se dá vysledovat až k vědcům poháněným čistou zvědavostí,“ dodala Yorková a jako příklad uvedla, jak technologie používaná k sekvenování DNA vznikla z výzkumu toho, jak bakterie přežívají extrémní horko.
