Země čelí nebezpečím z blízkého vesmíru, varují vědci v pořadu Tiché hrozby

Blízký vesmír je místo, odkud může přijít nečekané množství hrozeb. Zabýval se jimi čtvrtý díl dokumentárního cyklu Tiché hrozby, který Česká televize vysílala v pátek 18. října od 20:00 na ČT24. Pořad moderuje Václav Moravec.

Slunce je sice zdrojem života na Zemi, ale také ho může snadno zničit. Životodárná hvězda je zároveň hrozbou – ať už se to týká zvýšení či snížení sluneční aktivity nebo elektromagnetických bouří. Není to ale jediné riziko, které může mít negativní dopad na život na Zemi.

Ve Sluneční soustavě se totiž pohybuje také řada potenciálně nebezpečných planetek. Například roku 2017 popsali čeští astronomové riziko meteorického roje Taurid. Nová analýza ukázala, že existuje nebezpečí srážky s některou z planetek, které jsou v tomto roji.

Poslední díl dokumentární série Tiché hrozby poodhaluje nedávný pád meteoritu Čeljabinsk a ukazuje také unikátní systém českých kamer, které pravidelně a s velkou přesností zachycují rychlé pády meteoritů a bolidů nejen na našem území.

Co hrozí Česku?

Dokumentární cyklus Tiché hrozby se věnoval hrozbám, jimž může Česká republika čelit jak nyní, tak v blízké budoucnosti. První tři díly můžete již nyní sledovat v iVysílání.

Po projekci jednotlivých filmů vždy následuje debata s odborníky. Diváci se tak mohou seznámit nejen s prací vědců, ale i s nejnovějšími poznatky v oblastech, jako je například výzkum sesuvů, zemětřesení, klimatu či kosmického počasí.

Podle tvůrců je cílem dokumentárního cyklu ukázat, co současná moderní věda o přírodních hrozbách ví, a pokládat otázky, zda jsme schopni jim předcházet nebo zajistit taková opatření, například prostřednictvím státní správy a samospráv, která by ničivé dopady těchto katastrof alespoň omezila.

„Spolupráce České televize s Akademií věd na tomto projektu je logická, protože série dokumentů s názvem Tiché hrozby v sobě zahrnuje hned několik aspektů veřejné služby. Nejenže poutavým způsobem prezentuje výsledky vědecké práce špičkových českých pracovišť, ale zároveň informuje o konkrétních přírodních rizicích a dává i návod k jejich eliminaci,“ poznamenal ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...