Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.

Holoubek se narodil 11. dubna 1951 v Brně. Po studiu na střední škole se zaměřením na chemii absolvoval Přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity. Na Karlově univerzitě se pak věnoval ekologii.

Už v době konce komunistického režimu dokázal prosadit ochranu životního prostředí jako věc veřejného zájmu. A to přesto, že režim o toto téma neměl zájem. Podařilo se mu tak podílet na založení Katedry ochrany a tvorby životního prostředí na Přírodovědecké fakultě MU v roce 1983. Ta se později změnila na specializované pracoviště RECETOX. Věnovala se zkoumání vlivu chemických látek na životní prostředí, v podstatě tak vytyčovala v tehdejším Československu úplně nový obor.

Ivan Holoubek ve vysílání České televize roku 2015:

Nahrávám video

Od roku 1990 ji pak Holoubek i oficiálně vedl a formoval. Dnes na tomto pracovišti působí 175 vědců, dvacet výzkumných skupin a asi šest desítek doktorandů. Zjednodušeně řečeno by měl současný RECETOX sloužit jako štít chránící české občany před chemickým znečištěním: sleduje toxické látky v prostředí, výrobcích i lidských tkáních a hodnotí jejich toxikologické a ekotoxikologické účinky i související rizika a zdravotní dopady.

Holoubek se pak aktivně podílel na implementaci Stockholmské úmluvy zaměřené na ochranu lidského zdraví před účinky perzistentních organických polutantů v Česku i Evropě. Jde o jednu z klíčových úmluv, které pomáhají Evropě, aby držela světový primát v ochraně přírody před průniky nejrůznějších chemikálií do přírody, a to včetně nově vznikajících látek.

Cenu města Brna získal Holoubek kromě jiného za to, že jeho aktivity přiváděly do Brna stovky zahraničních účastníků konferencí a díky tradici mezinárodních letních škol přijely i tisíce mladých vědců. Významná byla i jeho pedagogická činnost. Na přírodovědecké fakultě působil stále, vyučoval předmět Politika a strategie ochrany prostředí před chemickým znečištěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...