Životodárné katastrofy. Příroda je závislá na výbuších sopek jako Kilauea, prozradil vědec

„Z lidského hlediska to je tragédie. Z pohledu sopky to je ale to, co dělat má – vytvářet novou půdu a měnit krajinu. Země takto funguje,“ vyjádřil se vulkanolog David Damby z Geologické služby USA k aktivitě havajské sopky Kilauea, která od začátku května chrlí lávu a sužuje obyvatele ostrova, jakož i jeho ekosystém. Informaci potvrdil ve Studiu 6 profesor Jan Frouz a vysvětlil, že příroda je na podobných „katastrofách“ závislá.

Máloco ilustruje sílu živlu tak jako osud jezera Green Lake, do něhož se láva z havajské sopky Kilauea dostala. Čtyři sta let staré sladkovodní jezero se vypařilo během dvou hodin. Populární plavecké místo, kde nejhlubší bod dosahoval i šedesáti metrů, se proměnilo ve vyprahlou poušť.

Z Havaje zmizely vlhké lesy, v nichž žily původní druhy stromů, ptáků či hmyzu. Potrvá mnoho desítek let, než se příroda zcela obnoví, vegetace nicméně začne lávu kolonizovat už v prvním roce po erupci. „Na okrajích lávového proudu může řada druhů přežít třeba v kořenech v půdě pod tenkou vrstvou lávy,“ uvedl ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa Jan Frouz.

Brzy se na lávou seškvařená místa vrátí i živočichové, nejprve pavouci. „Utkají si své sítě a čekají na déšť jiných organismů, které přináší vítr a kterými se živí dřív, než se tam ostatní stačí uchytit,“ popsal jejich strategii Frouz.

Nahrávám video

Závislost na katastrofách

Příroda je na podobné devastující zásahy stavěna, dokonce bez nich nemůže prosperovat. „V globálu jsou ekosystémy závislé na takovýchto z našeho časového pohledu katastrofických jevech, jako jsou výbuchy sopek či činnost ledovců, která ohobluje půdy a nechá za sebou holé pustiny,“ řekl Frouz.

Vysvětlil, že horniny v průběhu milionů let zvětrávají a ztrácí tak živiny. „Proto je většina tropických půd chudá na živiny,“ poznamenal Frouz. „A právě půdy vulkanické, kdy jde o geologicky novou půdu, obsahují relativně hodně základních živin, fosforu, draslíku, vápníku či stopových prvků,“ srovnal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...