Žralok proti krakatici. Mořští biologové našli důkazy o podivném souboji v hlubinách

V hlubinách poblíž Havaje se zřejmě odehrál souboj dvou vrcholných oceánských predátorů: žraloka dlouhoploutvého a krakatice. Důkazy o něm odhalil fotograf Deron Verbeck.

Na konci roku fotil Verbeck mořský život u pobřeží Havaje. Všiml si, že na těle jednoho ze žraloků dlouhoploutvých se nachází podivné jizvy. Měly tvar kruhů a nepodobaly se ničemu, co by kdy předtím viděl. A to si myslel, že ví o mořských tvorech, které fotografuje celý život, téměř všechno.

Snímky později ukázal mořským biologům z Floridské mezinárodní univerzity, kteří je analyzovali. Dospěli k názoru, že se jedná zřejmě o zranění způsobená velkým hlavonožcem, pravděpodobně krakaticí. Výsledky zkoumání zveřejnili v odborném časopise Journal of Fish Biology na začátku června.

„Když jsem uviděl tu fotku, tak mě úplně zaskočila. Okamžitě mě napadlo, že původcem zranění je zřejmě nějaké velký hlavonožec, ale sám na tyto tvory nejsem odborníkem,“ uvedl Yannis Papastamatiou, expert na mořské predátory a jeden z autorů studie. Naštěstí ve stejném výzkumném ústavu pracuje i Heather Bracken-Grissomová, jedna z nejlepších světových expertek na hlavonožce.

„Myslím, že je to první zdokumentovaný případ,“ uvedl vědec. Nejde ale rozhodně o případ jediný. Jakmile tato studie vyšla, vzbudila velkou pozornost a floridským přírodovědcům začali lidé z celého světa posílat další snímky žraloků s podobnými jizvami, ale výrazně menších rozměrů. „Teď bych řekl, že to asi není zdaleka tak výjimečné, jak bychom si mohli myslet,“ doplnil Papastamatiou v rozhovoru pro web IFLS.

Stopy boje

Žralok na fotografii měřil asi 2,2 metru a několika vrstvami jeho kůže byly proražené stopy zranění ve tvaru kruhů. Zajímavé je, že tento žralok se normálně pohybuje v hloubkách mezi sto až dvěma sty metry, kde se tyto krakatice nevyskytují – za běžných okolností se objevují až v hlubinách kolem jednoho kilometru pod hladinou.

Vědcům se sice nepodařilo ze stop po přísavkách na žraločí kůži poznat přesný druh hlavonožce, hlavními podezřelými jsou ale krakatice druhů Architeuthis nebo Thysanoteuthis, případně kalmar Megalocranchia. Vždy jde o značně velké tvory, krakatice Architeuthis mohou dorůstat délky až 13 metrů (včetně chapadel). Jizvy naznačují, že tvor, který žralokovi tato zranění způsobil, musel být přibližně takhle velký.

Vzhledem ke znalostem o krakaticích a žralocích se experti domnívají, že útočníkem byl spíše žralok a velká krakatice byla zřejmě kořistí. „Podobné stopy totiž nacházíme také na vorvaních, kteří jsou dobře známými predátory velkých hlavonožců,“ popsali vědci ve studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...