Benzin

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Ceny pohonných hmot na některých čerpacích stanicích v Čechách a na Vysočině oproti pátku vzrostly. Nafta někde zdražila i o víc než tři koruny na litru. Na některých jihočeských pumpách se ceny od pátku nezměnily a v Liberci zůstaly stejné jako v neděli. Také v Karlovarském kraji se ceny paliv po skončení státní regulace měnily jen minimálně, zjistili zpravodajové ČT a agentury ČTK. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zatím dopad konce regulace není tak silný, jak se očekávalo.

O nedělní půlnoci skončí státní regulace cen benzinu a nafty. Analytici očekávají, že nejvýrazněji zdraží motorová nafta, u níž se zároveň vrátí spotřební daň na původní úroveň. Během týdne by její cena mohla vzrůst až o tři a půl koruny za litr, u nejdražších dálničních čerpacích stanic se může přiblížit 45 korunám. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připustila, že by vláda mohla při dalším růstu cen znovu zasáhnout.

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.

Rusko dočasně přerušilo dopravu plavebním kanálem mezi řekou Don a Azovským mořem, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje z odvětví vývozu obilí. Uzavření vodní cesty by se podle odhadu expertů mohlo dotknout téměř čtvrtiny vývozu ruské pšenice, která se přepravuje přes Azovské moře.

Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.

Rusko zasáhlo pět čerpacích stanic v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Zemřela při tom jedna žena a tři lidé utrpěli zranění. Ukrajině se v poslední době daří zasahovat ruskou ropnou infrastrukturu, což u tamních čerpacích stanic způsobuje dlouhé fronty. Další oběti má ruský útok na mikrobus v Chersonu. Ukrajinci naopak útočili na jihozápadě Ruska, o rozsahu způsobených škod zatím nejsou informace.

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

Zákon, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot, Senát ve středu podle očekávání hlasy opozice odmítl. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Díky koaliční většině pravděpodobně v pátek senátní veto přehlasuje. Podle předsedy opoziční TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je pravděpodobné, že opozice zablokuje zařazení bodu na program jednání dolní komory. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) rozhodnutí horní komory zkritizovala, podle ní povýšila své politické zájmy nad zájmy občanů.

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.