Columbia

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Jako by se obrátil proud času: archeologické artefakty a ostatky pravěkých lidí míří z amerických muzeí zpátky na místa, kde byly vykopány. Úprava zákonů by tuto praxi, která podle odpůrců z řad odborníků limituje vědecké poznání, měla ještě usnadnit.

Přesně před padesáti lety lidé poprvé vystoupili na povrch Měsíce. Byli to Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Ještě předtím ale museli při sestupu z oběžné dráhy řešit řadu nečekaně velkých problémů, s nimiž při plánování mise nepočítali.

Před 50 lety vyrazili lidé k Měsíci. V 9:32 východoamerického letního času vystartovalo Apollo 11. Astronauty vynesla na oběžnou dráhu nejsilnější raketa historie – obří Saturn V.