Zkáza Columbie před dvaceti lety přiblížila konec éry raketoplánů

Nahrávám video

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Přistání raketoplánu bylo plánováno na 09:16 místního času (15:16 SEČ). Od 15:00 SEČ ale nemělo řídicí letové středisko kontakt a NASA vyhlásila stav nouze. Do pohotovosti byly uvedeny záchranné a pátrací týmy v oblasti texaského Dallasu a Fort Worthu.

Raketoplán se rozpadl při rychlosti asi osmnácti tisíc kilometrů za hodinu nad Texasem. Televizní záběry ukázaly, jak se od klesající Columbie oddělují žhavé kusy. Očití svědci v Texasu líčili, jak slyšeli mohutnou detonaci – třásla se okna, chvěly domy a bylo vidět oslnivý záblesk. Jiní hovoří o hluku, který vydává blížící se tornádo.

Příbuzní a děti sedmi astronautů, kteří na přistání čekali v blízkosti přistávací plochy, byli okamžitě odvedeni mimo dosah novinářů.

Poslední posádka raketoplánu Columbia
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na konci února 2003 zveřejnil videozáznam, který několik minut před katastrofou natočila posádka raketoplánu. Astronauti se podle záběrů v klidu dívali z okének Columbie na ohnivou kouli, která tradičně obklopuje raketoplán při vstupu do atmosféry, a žádné nebezpečí netušili.

Vyšetřovací komise nakonec došla k závěru, že raketoplán by bylo možno udržet na oběžné dráze o mnoho dní déle a plánovat případné možnosti záchrany astronautů. To připustila i NASA.

Byrokracie to nezvládla

Komise navíc uvedla, že za zkázu Columbie mohlo byrokratické selhání. Systém podle ní selhal zejména při pořizování fotografií. Zástupci NASA přiznali, že snímky jí kartografický ústav nabízel, ale byly odmítnuty. Šéf NASA Sean O'Keefe přiznal, že šlo o „chybu v úsudku“. Technici přitom vedení upozorňovali, že při startu raketoplánu mohlo dojít k uvolnění izolační pěny z přídavné nádrže a k poškození levého křídla, které bylo s největší pravděpodobností příčinou havárie.

Místo havárie raketoplánu Columbia
Zdroj: ČT24

Tragédie Columbie se zařadila po bok do té doby největšího neštěstí v dějinách kosmických letů s lidskou posádkou. Všech sedm astronautů, rovněž pět mužů a dvě ženy, našlo smrt i v lednu 1986 na palubě raketoplánu Challenger. Tomu minutu a čtvrt po startu ve výšce asi čtrnácti kilometrů vybuchla hlavní nádrž, která byla poškozena vadným pomocným motorem na pevná paliva.

Katastrofa Columbie, podobně jako o sedmnáct let dříve havárie Challengeru, přinesla i dočasné zastavení programu raketoplánů. Do vesmíru se znovu vydaly po technických úpravách (zahrnovaly i použití kvalitnější izolační pěny na přídavné nádrži) až v létě 2005, let Discovery ale prokázal některé přetrvávající závady. Následovaly další změny, a tak se v červenci 2006 mohly lety raketoplánů opět rozeběhnout.

Až na výjimku, opravu Hubbleova kosmického dalekohledu v květnu 2009, se ale létalo pouze na Mezinárodní vesmírnou stanici, kde mohli astronauti v případě poškození tepelné ochrany vyčkat na pomoc. Každý z dvaceti zbývajících letů také zahrnoval pečlivou kontrolu povrchu raketoplánů.

Konec jednoho věku

Dalším důsledkem havárie Columbie pak bylo urychlené ukončení programu raketoplánů, které podle původních plánů měly létat možná až do roku 2020. Poslední, v pořadí 135. výpravu, ale uskutečnil Atlantis už v červenci 2011.

Americké raketoplány létaly do vesmíru tři dekády, jejich éru zahájil raketoplán Columbia v dubnu 1981. Celkem pět raketoplánů – Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour – během své éry ve vesmíru strávilo dohromady 1333 dní. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze šestnácti zemí a na 180 družic.

Od roku 2011, kdy byl ukončen provoz amerických raketoplánů, byly Spojené státy závislé při dopravě svých astronautů k ISS hlavně na ruské lodi Sojuz.

Závislost na ruských lodích skončila po devíti letech 30. května 2020, kdy první soukromá společnost, americká firma SpaceX, dopravila posádku na oběžnou dráhu kolem Země, když do vesmíru odletěla její loď Crew Dragon. Na palubě měla dvojici astronautů – Douglas Hurley a Robert Behnken se tak stali prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou po téměř devítileté pauze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.