Dron

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.

Blízkost frontové linie, která je vzdálená jen přibližně patnáct až dvacet kilometrů, je v ukrajinském Kramatorsku patrná na každém kroku. Přesto tu, navzdory poničeným budovám, sirénám a neustálému nebezpečí mnoho lidí zůstává. Odklízejí trosky, opravují, co se dá, pracují a neztrácejí naději, že až válka skončí, podaří se vše opravit do původního stavu.

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem do 250 gramů.

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Íránské ministerstvo zahraničí označilo útoky za porušení příměří a dodalo, že Spojené státy budou zodpovědné za důsledky. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech řekl, že dohoda s Teheránem je stále možná. Íránské gardy následně uvedly, že sestřelily americký dron a že mají právo na odvetu.

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města Vilniusu, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm.

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.

Nad Helsinkami se nad pátečním ránem objevil dron. Letectvo k němu vyslalo bitevníky a úřady nabádaly obyvatele, aby se schovali. Zavřelo také letiště. Po asi třech hodinách hrozba pominula a opatření skončila.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí přes dvacet mrtvých včetně dvou dětí a více než padesát zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.

Ruský postup na ukrajinském bojišti se zpomaluje, a proto se Moskva snaží vykreslit své vojenské „úspěchy“ pomocí AI videí, uvedl Institut pro studium války (ISW). Kyjev zároveň tvrdí, že na frontě přebral iniciativu – podle analytika Jana Kofroně je však předčasné o takové situaci mluvit. Větším postupům na frontě pak dle experta Jana Šíra neprospívá stávající podoba bojiště, kde se v řadě úseků nachází i deset kilometrů hluboká „kill zóna“.

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.

Ukrajinská armáda i regionální představitelé informovali o útocích ruských dronů a o bojových střetech na frontové linii v posledních 24 hodinách, a to navzdory stále platnému třídennímu příměří zprostředkovanému Spojenými státy. Podle ukrajinských úřadů přišlo při těchto ruských útocích o život pět lidí a nejméně sedmnáct dalších utrpělo zranění. Moskva rovněž obvinila Kyjev z porušování příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko se válku ukončit nechystá a že Ukrajina se musí připravit na nové ruské útoky.

Estonská vláda uvedla, že očekává, že Kyjev zlepší kontrolu nad svými drony poté, co v posledních měsících došlo k sérii narušení vzdušného prostoru na hranicích pobaltských států.

Letecký provoz v Praze narušil dron v bezletové zóně Letiště Václava Havla. Jedno letadlo bylo odkloněno do Vídně a několik dalších nabralo zpoždění. Policie dron zajistila a zadržela jednoho člověka.

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. V pátek se rozšířil na odhadovanou plochu přes tisíc hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

Rusko nedodržuje klid zbraní vyhlášený Ukrajinou od půlnoci z úterý na středu, porušilo ho v 1820 případech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že ve středu večer rozhodne o dalších krocích. Dříve varoval, že Kyjev zrcadlově odpoví na případné porušování klidu zbraní Moskvou. Ukrajinské úřady hlásí po ruských útocích mrtvé a zraněné. Moskva zasáhla mimo jiné školku v Sumách. Děti uvnitř nebyly, ale zemřela členka ostrahy.