Investice

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dá dalších šest miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení. Sedm miliard, které mohly obce získat od roku 2024, se rychle vyčerpalo. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se šest miliard korun podařilo najít v operačních programech, kde zůstal přebytek. Obce a města by mohly začít o peníze žádat zřejmě na počátku příštího roku, řekla ve středu Mrázová na konferenci Národní sítě Zdravých měst v Mariánských Lázních.

Horší vyhlídky na výkon ekonomiky Německa sledují i tuzemské firmy. Tamní průmyslová a obchodní komora snížila odhad letošního růstu HDP na 0,3 procenta, dříve počítala s třikrát vyšší hodnotou. Důvodem jsou dlouhodobé strukturální problémy, ke kterým se přidaly dopady války na Blízkém východě. Německá ekonomika se sice loni po dvou letech dostala do plusu, ale jen velmi mírně.

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.

Ministerstvo obrany chystá novou koncepci české armády. Premiéru Andreji Babišovi (ANO) ji představí šéf resortu obrany Jaromír Zůna (za SPD). Otázkou reformy bude zejména financování, zabezpečení koncepce prý plánuje ve variantách podle vývoje a možností. Předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) zdůraznil, že vláda prý při sestavování rozpočtu na letošek nevyslyšela argumenty o chybějících prostředcích. Do debaty v Událostech, komentářích se připojil brigádní generál v záloze František Mičánek. Moderovala Tereza Řezníčková.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.

Poslanci ve středu na mimořádné schůzi jednali o návrhu zákona, který by výrazně uvolnil pravidla rozpočtové odpovědnosti; schvalovat by ho dle Taťány Malé (ANO) mohli v pátek. „Pravidla je za mě potřeba změnit, protože se jinak nehneme z místa,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Jsme v kleštích, které nás brzdí v tom, abychom mohli v budoucnu, nebo především v příštích letech, investovat a snažit se ekonomický růst ještě víc povznést,“ podotkl. Místopředseda téhož výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL) připustil, že pravidla jsou přísná, ale tak je to podle něj v pořádku. „Odpovědné hospodaření není nikdy snadné. (...) Snadné je rozvolnit pravidla a zadlužovat se do aleluja, ale to není odpovědné ani pro současnou generaci, a už vůbec ne pro ty budoucí,“ zdůraznil.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí neshodli na zastropování penzijního věku na 65 letech. Kabinet a odboráři se zmrazením věkové hranice počítají, zaměstnavatelé ho ostře kritizují. Tripartita nenašla shodu ani na řešení důchodů náročných profesí. Jednání proto budou pokračovat, vyplývá z vyjádření ministra práce Aleše Juchelky (ANO), odborových předáků a šéfů organizací podnikatelů a zaměstnavatelů na tiskové konferenci po tripartitním jednání.

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.

Ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé) řekl v debatě Událostí, komentářů o rozpočtových pravidlech, že vláda Andreje Babiše (ANO) chce šetřit a měnit rozpočtovou politiku státu, ale viní zejména opozici z toho, že ve sněmovně kvůli obstrukcím nelze prosadit žádné reformy. „Abychom změnili systém mandatorních výdajů, musíme změnit zákony. Jak můžeme měnit zákony, když sněmovna nefunguje,“ konstatoval. Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Jakob (TOP 09) oponoval tím, že současná vláda ve sněmovně nepředložila žádnou reformu státního rozpočtu, která by měla pozitivní dopad na mandatorní výdaje. „Je potřeba hledat cesty ke konsolidaci veřejných financí. Nelze donekonečna žít na dluh,“ řekl. Debaty se také zúčastnili další členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Papajanovský (STAN) a Jana Murová (ANO). Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.

Státní zástupce obžaloval čtyři lidi z rozsáhlých investičních podvodů s kryptoměnou PlatonCoin v souvislosti s projektem Platon Life. V rozsáhlé obžalobě je viní z podvedení 2732 klientů, kterým pod příslibem výhodného zhodnocení vložených peněz způsobili škodu přes 540 milionů korun. České televizi to sdělil mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Podle dřívějších informací hrozí skupině v případě odsouzení až desetiletý pobyt za mřížemi.

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.

Na začátku dubna oznámil resort zemědělství, že chce nasměrovat dotace do zpracování drůbeže. Krok vyvolal pozornost zejména kvůli Agrofertu, který je největším tuzemským výrobcem drůbežího masa. Není to ale jediný velký příjemce peněz určených pro podporu zemědělců a potravinářů. Výstavbu velkých drůbežích výkrmen a jatek připravuje skupina Rhea Holding. Její majitel přitom působí ve vedení organizace sdružující velké zemědělské podniky, jejímž předsedou byl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). O tématu pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.

Na přebudovanou křižovatku Mileta na čtyřproudém silničním okruhu Hradce Králové se v pondělí ráno po dvou letech vrátily linky městské hromadné dopravy. Pro ostatní provoz silničáři křižovatku otevřeli už v sobotu 25. dubna, původně ji zamýšleli otevřít v noci z neděle na pondělí. Policie počítá s tím, že si řidiči budou na změny v dopravním značení na místě zvykat, posílila proto hlídky a žádá řidiče, aby byli opatrní.

Pravděpodobný maďarský premiér Péter Magyar se chystá na převzetí moci v zemi. Jeho Tisza si zajistila v parlamentu ústavní většinu 141 křesel. Novinář a spisovatel Arpád Soltész očekává zřejmě plynulé odevzdání moci dlouho vládnoucí strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána. Ředitelka pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová připomněla Magyarovo zapojení do získání zmrazených eurofondů. Pro Evropskou unii (EU) je změna na maďarském premiérském postu pozitivní, dodal komentátor Deníku.cz Luboš Palata. Debatou v 90' ČT24 provázel Jakub Musil.

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.

Současný systém přerozdělování peněz mezi kraji je zastaralý a nespravedlivý, kraje by měly najít shodu na návrhu, který předloží vládě, shodli se v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským hejtmani Pardubického kraje Martin Netolický (MY) a Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Vláda návrh změn, jenž měl zvýšit podíl krajů na daních a upravit kritéria přerozdělování a který podal Pardubický kraj, odmítla. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) by debata měla proběhnout právě až ve chvíli, kdy se kraje shodnou na společném návrhu.