ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Nemůžeme si dělat přehnané naděje, ale je dobře, že se Česká republika ozývá,“ zhodnotil Gavor význam dopisů premiéra Andreje Babiše (ANO) evropským lídrům ohledně ETS. Připomněl, že Česko ve své pozici není samo. Některé členské státy mají podle něj větší potřebu upozorňovat na rizika spojená se Zelenou dohodou. „Asi si nikdo nedělá představu, že tímto je to vyřešeno,“ dodal.

Vondráček neočekává, že by současná Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu zásadně přehodnotila. „Naším úkolem by mělo být zdržovat ty věci po eurovolby 2029, kdy nastoupí nová Komise,“ míní. „Pokud neuspějeme v Bruselu, (…) nezavedeme ETS 2 do našeho legislativního řádu,“ avizuje poslanec vládní koalice potenciální krok vlády.

Svárovská upozornila, že Zelená dohoda prochází průběžnými úpravami. Zároveň připomněla, že ji primárně vypracovali evropští lidovci (EPP). „Kdyby byla skutečně dílem Zelených, bylo by tam mnohem více ohledů na sociální dopady dekarbonizace,“ deklarovala. Podle poslankyně je třeba ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu v dekarbonizaci.

Vondráček a Svárovská se neshodli na tom, jaké jsou problémy systému ETS. „Tolik peněz, kolik vybereme na emisních povolenkách, jich rozhodně nedostaneme zpátky,“ vyjádřil Vondráček svou pochybnost o peněžních tocích a zároveň zdůrazňoval negativní vliv spekulací. „Ten podíl těch spekulací je minimální,“ opáčila Svárovská, podle níž nemají významný dopad na cenu povolenek.

Evropa v energetice zaostává za Čínou

Oba se shodli, že Evropa v energetice zaostává za Čínou, příčiny však vnímají různě. Zatímco podle Svárovské jde o nedostatečně rychlý přechod EU k obnovitelným zdrojům energie, Vondráček připomněl, že Čína staví i nové uhelné elektrárny, a za problém Unie označil „zelenou ideologii“.

Podle Gavora je základním parametrem systému cena povolenky za tunu emisí CO₂eq. „Cena povolenky nad sto eur může být pro některé podniky likvidační,“ varoval. Ačkoli podle něj systém není nastaven ideálně a vítá snahu o revizi, zrušit ETS podle něj nejde. Vondráček naproti tomu prohlásil: „Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky.“ Za problematický aspekt Gavor považuje vysokou kolísavost ceny povolenky, což chce Komise řešit úpravou Rezervy tržní stability (MRS).

Gavor také označil ETS za „obchod s uměle vytvořenou komoditou“. Svárovská připomněla, že emise jsou realita a ovlivňují klima. „Není to umělá věc, jsou to reálné dopady znečištění,“ podotkla. S tím Gavor souhlasil, ale doplnil, že potíží povolenek je, že nejsou globální. „Povolenkový systém má jednu nevýhodu – my jsme si ho zavedli izolovaně,“ vysvětlil. To Svárovská uznala, ale dodala, že „celý svět včetně Indie a Číny směřuje k dekarbonizaci.“

Vondráček v závěru debaty kritizoval Německo za to, že zavřelo své jaderné elektrárny. Naznačil, že to podle něj nebyl moudrý krok mimo jiné v souvislosti s tehdy připravovanou celoplošnou ruskou invazí na Ukrajinu. „Prvního první 2022 všichni věděli, že bude válka na Ukrajině,“ komentoval to poslanec. (Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022 – pozn. red.) „My pojďme cestou jaderných elektráren,“ vyzval.

„Spalovat uhlí nedává smysl,“ řekla na závěr Svárovská, podle níž si má Evropa tuto komoditu šetřit pro jiné účely, než je energetika.

Reakce na výrok Filipa Turka

Mimo hlavní téma se moderátor zeptal hostů na nedávný výrok poslance Filipa Turka (za Motoristy), v němž mluvil o lidech působících na ministerstvech jako o „parazitech“, které Motoristé na svých resortech „deratizují“. „Já bych tato slova nepoužil,“ komentoval výrazy Vondráček, který za ně však Turka neodsoudil a poukázal na výroky argentinského prezidenta Javiera Mileie.

„Mluvit o lidech jako o parazitech je naprosto nepřijatelné,“ kontrovala Svárovská, podle níž úředníci vykonávají na ministerstvech důležitou práci.