Michal Koudelka

Vláda zpřísnila podmínky pro ukrajinské uprchlíky. „Trestná činnost nejenom cizinců jako takových, ale i ukrajinských občanů postupně stále roste,“ vysvětluje krok ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). V Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem nejen statistiky trestné činnosti páchané cizinci, ale i nastavení humanitární dávky, nebezpečí vzniku levicových teroristických skupin či zrušení Krizového informačního týmu (KRIT).

Státní zástupce obžaloval čínského občana, kterého viní ze špionáže pro Čínu. České televizi to sdělil pražský státní zástupce Martin Bílý. Muž tak nyní čelí obžalobě z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Čínského občana policisté zadrželi letos v lednu a poprvé tak použili nový paragraf trestního zákoníku o činnosti pro cizí moc. Muž je od té doby ve vazbě.

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.

Druhá největší ekonomika světa, Čína, se z globální výrobny stává postupně také obchodní a technologickou velmocí. Tohoto boomu využívají i čeští zákazníci. Z průzkumu agentury STEM/MARK pro pořad České televize Bilance vyplývá mimo jiné to, že 65 procent dotázaných někdy nakoupilo přes čínský internetový obchod a čínskou elektroniku využívá 57 procent lidí.

Stejný pachatel, podobný způsob provedení. Reportéři ČT vypátrali, co spojuje útoky v Česku a Polsku. Podle tajných služeb obou zemí není pochyb, že za nimi stojí Putinův režim. Kolumbijec, který zapálil autobusy v pražském dopravním podniku a aktuálně si odpykává trest v českém vězení, měl předtím v Polsku založit požár ve stavebninách ve městě Radom a také ve Varšavě. Natáčela Adéla Paclíková.

Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má dvaasedmdesát hodin na opuštění Česka.

Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům, uvedla ve výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad. Dodala, že odhalila několik pokusů o sabotážní akce.

Dva mladí lidé se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu. Případ policisté rozkryli při prověřování skupiny, která na sociálních sítích šířila nenávistný obsah a propagovala teroristické organizace, informoval ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Kriminalisté zadrželi pět lidí, dva z nich obvinili. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se mladíci velice rychle radikalizovali na internetu.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.

V české pravoslavné církvi se odehrává boj o to, jestli se přikloní více k Rusku. Rozkol, který v organizaci panuje, sledují i úřady. Situace je podle nich vážná a jde o bezpečnost země, obávají se posilování ruského vlivu v rámci této církve u nás. Situaci mapovali Reportéři ČT, kteří se dostali také na akci, kde arcibiskup Michal Dandár – bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti – slavil deset let ve funkci. Po jeho boku se objevil například duchovní, o jehož klášter se zajímají ukrajinské bezpečnostní složky kvůli prokremelské propagandě. Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka už v minulosti řekl, že se arcibiskup Michal a řada lidí kolem něj kloní k moskevskému patriarchátu. Mluvčí duchovního ale uvádí, že československá pravoslavná církev není pod žádným vedením té moskevské.

Vláda zakázala čínské firmě Emposat provozovat satelitní stanici na Hodonínsku. Kontrarozvědka varovala, že zařízení může sloužit ke špionáži dění na oběžné dráze Země, napsal v úterý web Seznam Zprávy. Podle něj jde o první případ, kdy ministři využili nejtvrdší opatření zákona umožňujícího prověřovat zahraniční investice.

Tajné schůzky agentů ruské vojenské rozvědky i organizování akcí proti jiným státům Evropské unie. To jsou věci, které se měly podle českých tajných služeb odehrávat v areálu ruské pravoslavné církve v Karlových Varech. Kvůli jejím aktivitám se na ni zaměřily bezpečnostní složky. Souvislosti a podrobnosti případu zjišťovaly pro Reportéry ČT Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Nejúčinnější cestou k obraně proti dezinformacím je vzdělání, prohlásil ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Odborníci to potvrzují a doplňují, že Česko v mediální gramotnosti zaostává. Většina učitelů a ředitelů základních škol v průzkumu za překážku označila chybějící materiály. Organizace Jeden svět na školách proto připravila výukový plán, který mohou využít.

Prověřování úniku utajovaných informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad v době Miloše Zemana kontrarozvědka odložila. Pro trestní stíhání nejsou zákonné důvody, jak ČT potvrdil dozorový státní zástupce Jiří Pražák. Věc se týkala Zemanova prohlášení, že ho před lety navštívil důstojník civilní kontrarozvědky, který mu prozradil, že je nejbližší okolí hlavy státu odposloucháváno. Příslušník služby se tím mohl dopustit zločinu ohrožení utajované informace. Prezidenta kvůli tomu také BIS krátce před koncem jeho mandátu vyslýchala.

Sněmovní volby se podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích. Koudelka to řekl na sněmovním semináři k problematice zahraničního vměšování do volebního procesu. Ačkoli je počet konzumentů dezinformačního obsahu v Česku relativně omezený, nové technologie, především umělá inteligence, mají v období před volbami potenciál některé narativy rozšířit i mezi výrazně širší obecenstvo, míní.

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Svět je podle Radka Vondráčka (ANO) na „hraně jaderného konfliktu“ a o to víc je potřeba tlačit na ukončení bojů. Uvedl to v Událostech, komentářích. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) míní, že Vondráček svými slovy o eskalaci konfliktu kopíruje ruskou pozici. Kreml podle ní chce, aby si svět myslel, že je na pokraji jaderného konfliktu. Oba politici se však shodli na tom, že Ukrajina má právo se bránit, a zdůraznili potřebu investic do české obrany. Podle šéfky dolní komory nesmí v otázce obrany docházet k „politikaření“.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, která podle ní využívá akademiky k získávání informací.

Nový ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský chce prohloubit spolupráci s dalšími dvěma českými tajnými službami, s Bezpečnostní informační službou (BIS) a Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Řekl to v rozhovoru s ČTK. Bartovský zároveň upozornil na bezpečnostní hrozby, kterými podle něj jsou ruská invaze na Ukrajinu, válka na Blízkém východě i nestabilita v Africe.

Bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná, což se promítá v řadě oblastí i do dění v Česku, řekl ke třicátému výročí vzniku Bezpečnostní informační služby (BIS) její ředitel Michal Koudelka. Svět je podle něho ve varu a nebezpečně se pohybuje na hraně globálního střetu. BIS v této situaci bude i nadále dělat maximum, aby přispěla k ochraně Česka a jeho občanů, dodal.